Televize Beey pro osoby se sluchovým postižením

Back

úterý 28. 07. 2020

ČRo Plus: Vinohradská 12 - Vinohradská 12 - Jana Magdoňová, Markéta Chaloupská/Může být partnerství s čínskou univerzitou nebezpečné?

Vinohradská 12 - Jana Magdoňová, Markéta Chaloupská/Může být partnerství s čínskou univerzitou nebezpečné?


Lenka KABRHELOVÁ (moderátorka)

7 českých univerzit spolupracuje s čínskými vysokými školami, které jsou v podezření z napojení na špionáž nebo čínskou armádu. Jak zjistily reportérky Radiožurnálu Jana Magdoňová a Markéta Chaloupská, univerzitní partnerství vyvolává otázky ohledně možného rizika pro českou národní bezpečnost. V čem konkrétně může být spolupráce nebezpečná? A jak české vysoké školy na potenciální ohrožení skrze spolupráci s čínskými protějšky reagují? Je úterý 28. července, tady je Lenka Kabrhelová a Vinohradská 12, zpravodajský podcast Českého rozhlasu.

Jana MAGDOŇOVÁ (redaktorka)

První věc, která to všechno spustila, byl výzkum australského vědce Alexe Joskeho. Ten zmapoval stovky čínských univerzit a přiřadil k nim nějakou výšku rizika. Zmapoval tam, jakým způsobem jsou ty univerzity napojené na obranný průmysl, na armádu čínskou, na špionáž a starý z tohohle výzkumu jsme potom mi vycházeli a dívali jsme se, jaké české univerzity jsou s těmi čínskými spojené.

Markéta CHALOUPSKÁ (redaktorka)

Zjistili jsme, že celkem 7 veřejných vysokých škol českých spolupracuje s těmi čínskými, které Alex Joske označuje za rizikové. Ty spolupráce se liší. Někdy jsou to spolupráce na konkrétních projektech, to se týká dvou českých vysokých škol, pak jsou to spolupráce, kdy si ty univerzity mezi sebou vyměňují studenty a pak jsou tam školy, které mají zatím podepsaná jenom memoranda.

Lenka KABRHELOVÁ (moderátorka)

Reportérky Radiožurnálu Jana Magdoňová a Markéta Chaloupská.

Markéta CHALOUPSKÁ (redaktorka)

Ten problém je podle odborníků, které my jsme oslovily, tak je to, že české univerzity podepisují partnerství a smlouvy, ale nevědí úplně přesně, co se na té čínské univerzitě děje a s kým přesně jednají. U těch čínských univerzit je obecně problém to, že není úplně jasné, kde končí univerzita a kde začíná armáda, na což třeba upozorňuje sinolog Filip Jirouš z projektu Synopsis. On vlastně říká, že celé to kontroluje jedna politická strana, která to celé koordinuje a koriguje.

Filip JIROUŠ (sinolog, Sinopsis)

Za vlády generálního tajemníka Si Ťin-pchinga tak je jasný trend vlastně tuhle tu stranickou kontrolu utužovat, normalizovat, zavádět i do těch univerzit, kde to nebylo například v té ustavující listině té které univerzity. A celkově tenhle ten systém upevňovat a vlastně likvidovat jakékoliv zbytky i, dejme tomu, symbolické akademické svobody.

Jana MAGDOŇOVÁ (redaktorka)

Tady ještě funguje, že západní univerzity na ty čínské dívají prizmatem západu. Tedy oni samozřejmě ctí akademické svobody, akademické bádání a neuvědomují si, že v Číně ta svoboda té akademie není taková, jako v západních státech.

Lenka KABRHELOVÁ (moderátorka)

Pojďme se odpíchnout od konkrétního případu. Známe nějaký, kde se takovýmhle způsobem daly informace využít?

Markéta CHALOUPSKÁ (redaktorka)

Co se týká třeba studentů, tak na co si dát pozor a v čem přesně může být to riziko, tak ilustruje případ, který se odehrál v roce 2004. Tehdy nastoupila na jednu z předních českých univerzit, my její jméno tedy známe, ale vzhledem k tomu, s jakou je to časovou prodlevou, tak jméno té univerzity nebudeme uvádět, na tu univerzitu tehdy nastoupila čínská studentka. Tajné služby jsou dodnes přesvědčeny, že se mohlo ve skutečnosti jednat o agentku, protože ta příhoda je podle nich takovým typickým učebnicovým příkladem toho, jak právě čínské zpravodajské služby pracují. Když byl totiž profesor té zmíněné české univerzity v Číně v Šanghaji, tak ho čínská studentka kontaktovala, a poté požádala s odkazem na něj o stipendium na té zmíněné české škole. A když se profesor vrátil do Česka, tak se mu ozvali zástupci čínské ambasády, že by měli zájem o spolupráci s touhle českou univerzitou. Jenže na schůzce čekalo akademiky velké překvapení. Přišli totiž i lidé z čínské akademie inženýrské fyziky, o které právě Joske píše, že je napojena na čínskou civilní zpravodajskou agenturu a že se podílí na vývoji a testování jaderných zbraní. Škola se proto začala o studentku víc zajímat a soustředit a přišla na to, že má velmi podivné kontakty a představitelé univerzity byli tehdy přesvědčeni, že na té univerzitě chtěla ukrást unikátní metodu na výrobu nanovláken. Nakonec to dopadlo tak, že ta univerzita se jí snažila zbavit a ona nakonec přišla o vízum, které bylo předčasně ukončeno.

Lenka KABRHELOVÁ (moderátorka)

To byl tedy rok 2004. Zpět do roku 2020. Jano, můžete popsat, co jste se o vztazích českých univerzit s čínskými vysokými školami tedy všechno dozvěděly? Už jste zmiňovaly v úvodu, ale kdo všechno tedy spolupracuje s čínskými univerzitami a jaký typ partnerství tu tedy je?

Jana MAGDOŇOVÁ (redaktorka)

Tady v těchto sedmi českých univerzitách se bavíme o VUT v Brně, je tam i ČVUT v Praze, Vysoká škola ekonomická v Praze, je tam Vysoká škola chemickotechnologická, Ostravská univerzita, Pardubická univerzita a Univerzita Hradec Králové. A je tady ale důležité říct, že často se jedná pouze o podepsaná memoranda. Že spousta těch univerzit si s těmi rizikovými univerzitami podle tohoto filtru podepsaly jenom jakási memoranda o spolupráci a potom, když jsme se šly ptát, co teda ta memoranda obsahují, jaké to pro ně má nějaké následky, tak říkali, že vlastně to jen podepsali a žádná další spolupráce neproběhla. Nebo například si vyměnili jen pár studentů, protože třeba z té české strany nebyl velký zájem o to, aby čeští studenti do té Číny jeli. Pak jsme ale narazily na několik závažnějších nebo užších spoluprácí mezi českými a čínskými univerzitami. Já konkrétně jsem byla navštívit VUT v Brně. Tam je laboratoř integrovaných procesu pro trvalou udržitelnost. A tuto laboratoř vede prof. Jiří Jaromír Klemeš. On má spoustu styků se zahraničními univerzitami, žil nějakou dobu v zahraničí a netýká se to jenom Číny. Nicméně jednou z těch zahraničních univerzit, se kterou on spolupracuje, je Siamská dopravní univerzita v Číně, a právě tuto univerzitu Alex Joske podle svého výzkumu zařadil mezi velmi rizikové, protože je navázána na čínský obranný průmysl a soustředí se i na jaderný výzkum. Já jsem se profesora Klemeše přímo ptala, jestli nevnímá jako riziko, že spolupracuje úzce tady s touto univerzitou, že její studenti jezdí do Česka. Jeho odpověď byla jasná, že to jako riziko nevnímá.

Jaromír Klemeš (profesor na VUT v Brně)

Česko je tak titěrné v tom, že to prakticky nehraje roli. Já nevím, jak by mohlo Česko přispět k obrannému průmyslu Číny. To, co děláme my, je pro prospěch lidstva.

Jana MAGDOŇOVÁ (redaktorka)

On řeší, jak snižovat uhlíkovou stopu, energetickou stopu.

Lenka KABRHELOVÁ (moderátorka)

Takže se žádného rizika neobává.

Jana MAGDOŇOVÁ (redaktorka)

On se žádného rizika neobává, přesně tak. Pak jsme zjistily, že loni na konferenci, kterou pořádá tato laboratoř, pan prof. Klemeš pozval čínského prof. (???) a tento profesor, jak jsme potom i společně se Synopsisem zjistili, tak je úzce napojený na obranný průmysl a jaderný průmysl v Číně. Například pracuje v klíčové obranné laboratoři na univerzitě a pro největší čínskou jadernou společnost. Když jsem se potom prof. Klemeše ptala, jestli i toto vnímá jako riziko nebo jestli se toho neobává, tak řekl, že vůbec netušil o tom, že by tento čínský profesor byl zapojen do těchto aktivit, že se ho na to teda zeptá, a když jsem ho teda požádala o kontakt na profesora, tak mě vykázal z jeho kanceláře, že už se se mnou dál bavit o tomhle tématu nebude.

Kdybych ho mohla třeba i já kontaktovat a zeptat se ho přímo já.

Jaromír Klemeš (profesor na VUT v Brně)

No tak to si nemyslím, že by to bylo zrovna, ale v tom případě pracujete pro (???). To za mě neříkejte, já už jako jsem toho zažil hodně a dál se nebudeme bavit. Dál se nebudeme bavit.

Lenka KABRHELOVÁ (moderátorka)

Jak složité je vůbec získat podobné informace o možné spolupráci českých vysokých škol tedy s čínskými partnerskými organizacemi? Markéto?

Markéta CHALOUPSKÁ (redaktorka)

My jsme vlastně všude posílaly žádosti o informace podle zákona 106. Tam většinou nebyl problém, jenomže tam byly nějaké nepřesnosti, takže jsme se musely doptávat, ale vždycky když nám přišly ty informace, tak jsme žádaly i o rozhovor s někým z vedení té vysoké školy. Některé ty univerzity byly velmi vstřícné, ty se ozvaly hned. To byla třeba ČVUT nebo Pardubická univerzita. Některé jsme ale musely žádat několikrát. Třeba u Technické univerzity v Ostravě, kde nám její vedení vzkázalo, že o rozhovor na toto téma nemají v žádném případě zájem.

Lenka KABRHELOVÁ (moderátorka)

Když byste měly si vzpomenout ty argumenty, které zaznívaly, když jste se ptaly na spolupráci s Čínou a možná rizika, tak jak tedy vysoké školy na to vlastně reagují?

Markéta CHALOUPSKÁ (redaktorka)

My jsme mluvily třeba s prorektorem pro vědu na ČVUT Zbyňkem Škvorem. Ten vlastně říkal, že si to riziko uvědomuje, že si uvědomuje to, že Čína je mocnost a že každá technologie se dá nějakým způsobem zneužít. Že tu spolupráci pravidelně posuzují a že o tom výzkumu ví a berou ho vážně. Oproti tomu třeba Vysoká škola chemickotechnologická v Praze, která spolupracuje s univerzitou (???), která je považována za jednu z předních čínských škol, Joske ale upozorňuje, že se škola podílí na výzkumu jaderných zbraní. A rektor té české vysoké školy Pavel Matějka to ale za rizikové nepovažuje. Říká, že probíhá úzce zaměřená vědecká spolupráce a s tou školou spolupracují i ostatní mezinárodní školy, takže v tom problém nevidí a nic ani zpětně prověřovat nehodlá.

Jana MAGDOŇOVÁ (redaktorka)

Potom jsme byly i na Pardubické univerzitě. Tam jsme mluvily přímo s rektorem, s prof. Jiřím Málkem. Ten o nějakém riziku vlastně nevěděl. Vůbec nevěděl teda o tom, že by existoval výzkum Alexe Joskeho. Byl překvapený a nám přímo řekl, že je to pro něj užitečná informace a že s ní bude dál pracovat a také upozornil, že spolupráce Pardubické univerzity s čínskými univerzitami není nijak intenzivní a že vztahy nějak neprohlubují, aby to pro ně představovalo riziko. Podobně se vyjadřovala i hradecká univerzita, že se tady o tom výzkumu dozvěděli nedávno. A že už podnikli potřebné kroky a budou prověřovat spolupráce univerzity. A podobně se vyjadřovala i Vysoká škola ekonomická, že bude více hlídat studenty, kteří cestují do Číny, do těch rizikových univerzit.

Lenka KABRHELOVÁ (moderátorka)

No ona asi jedna věc je vědět o výzkumu profesora Joskeho. Ale druhá věc je být si vědom nějakého možného rizika, které může představovat úzká spolupráce s univerzitami napojenými na obranný či nějaký technologický průmysl. Vy jste mluvily i s experty, kteří se tímhle tématem zabývají. Co vám řekli? Je reálné, že univerzity opravdu mohly o riziku nevědět?

Markéta CHALOUPSKÁ (redaktorka)

My jsme se bavily s těmi experty a oni říkali, že reálné to je, protože ten výzkum sice vychází z veřejných zdrojů, ale spousta těch informací je napsána v čínštině. Takže oni tomu skutečně nemuseli rozumět a nemuseli to vědět. Teď ale v současné době každá univerzita si může najít na webových stránkách toho australského výzkumu tu zmíněnou čínskou univerzitu, se kterou spolupracuje a tam jim přesně vyjede informace o tom, co je to za vysokou školu a jestli je riziková nebo ne.

Lenka KABRHELOVÁ (moderátorka)

Dá se to ale s jistotou prokázat, že dotyčné čínské univerzity skutečně spolupracují s čínskou armádou, s obranným sektorem, se špionáží, Jan?

Jana MAGDOŇOVÁ (redaktorka)

To záleží samozřejmě na konkrétní univerzitě. Ale když jsme procházely právě ty záznamy čínských univerzit v tom výzkumu Alexe Joskeho, tak každá ta informace je tam odzdrojovaná. Buď to dokládá nějakým novinovým článkem z tištěných nebo celosvětově známých novin a publikací nebo přímo odkazuje na webové stránky i té univerzity nebo nějakých dalších stránek. Ještě taky důležité říct, že často v čínštině jsou ty univerzity daleko otevřenější než v angličtině. Proto je důležité se dívat i na ten překlad. Například když se budeme bavit o tom čínském profesorovi, který přijel do Brna, tak v jeho anglickém životopise vůbec nebyla většina informací, která byla potom dohledatelná v čínské verzi jeho životopisu. Takže často ani ty univerzity takhle jakoby mezinárodně osoby neříkají, že jsou napojené na jaderný průmysl, na obranný průmysl, na armádu, ale naopak v Číně se tím chlubí, protože je to pro ně kredit, že vlastně pomáhají národní obraně. Takže v čínských zdrojích ty informace jsou často právě z prvního zdroje, že přímo ta univerzita to o sobě říká.

Lenka KABRHELOVÁ (moderátorka)

Otevřeně, ve veřejných zdrojích.

Jana MAGDOŇOVÁ (redaktorka)

Přesně tak.

Lenka KABRHELOVÁ (moderátorka)

Vy jste oslovily i ty čínské univerzity, které s českými univerzitami spolupracují a oslovily jste i čínskou ambasádu tady v České republice. Co vám odpověděli?

Markéta CHALOUPSKÁ (redaktorka)

Tak asi se nedá úplně předpokládat, že jsme dostaly zpátky odpověď. My jsme poslaly mail na všechny ty čínské univerzity, které Joske považuje za rizikové a které tedy spolupracují s těmi českými školami. A druhá věc je, že jsme posílaly mail na čínskou ambasádu, ale ani tam jsme nedostaly odpověď. Jediný, kdo odpověděl, byl současný prezident smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce Jaroslav Tvrdík. Ten nám napsal, že ten výzkum nepovažuje za relevantní. A jestli můžu tady citovat z jeho SMS zprávy, kterou mi poslal, tak je to ve znění: Jestli jsem to dobře pochopil, pan Alex Joske je australský mladík úctyhodného věku 23 let a nikdy nebyl v Číně. Tak to napsal Radiožurnálu Jaroslav Tvrdík. Jenom, abych to uvedla na pravou míru. Z výzkumu nedávno citovala prestižní média jako třeba britský deník Guardian nebo americký deník The New York Times. Druhá věc je, že Joske v Číně žil 6 let, a to v době, kdy tam jeho otec působil jako diplomat a ekonom a vlivu Číny se pak věnoval celé své studium na vysoké škole a je považován na mezinárodním poli za jednoho z předních odborníků a jeho radami se řídí i australská vláda.

Alex Joske (australský vědec)

Jedna z věcí, kterou jsem zjistil, že univerzity, vlastně i vlády, si často nejsou vědomy obranných vazeb nebo vazeb na armádu spousty čínských univerzit. Takže výzkum čínských obranných univerzity byl vytvořen, aby dal lidem víc informací o tom, jak jsou tyto všechny čínské univerzity, společnosti a výzkumné ústavy napojeny na armádu.

Lenka KABRHELOVÁ (moderátorka)

Jano, ty jsi zmiňovala, které konkrétní sektory Alex Joske zmiňoval jako rizikové. Odvolával se i na to, že některé z těch informací získaných čínskými univerzitami by mohly jít PLA, čínské jednotce kybernetické špionáže. Co všechno o této jednotce víme?

Jana MAGDOŇOVÁ (redaktorka)

Tak tady se bavíme o jednotce PLA 61398. Tahle jednotka by měla být navázaná na šanghajskou dopravní univerzitu. Když to teda napojím ještě na Česko, tak s touto čínskou univerzitou spolupracuje Vysoká škola ekonomická v Praze. Dochází tam k výměně studentů. Nicméně, když se vrátíme zpátky k té hackerské jednotce, tak je to jednotka, která by měla být navázána na čínskou armádu. Má několik přezdívek, například se jí přezdívá Comment panda nebo Ugly Gorilla. Neví se přesně, kolik lidí v ní je, ale zmapoval se už nejspíš dům, ve kterém by mohli její pracovníci být. Je to 12 patrová budova, ve které by mohli být 100 až tisíce hackerů. Ale jsou to samozřejmě věci, které jsou velmi těžko ověřitelné. Nicméně tahle jednotka se vyznačuje tím, že údajně ukradla stovky terabytů dat s nejméně 140 jedné organizace napříč 20 průmyslovými odvětvími. A první útoky už se můžou datovat až k roku 2002, takže funguje už velmi dlouho. V roce 2014 se o ní zmiňuje i americké ministerstvo spravedlnosti, kdy padla obžaloba pěti důstojníků, která se týkala krádeže důvěrných obchodních informací a duševního vlastnictví od amerických obchodních společností. Setkala jsem se i s informacemi, že tato jednotka napadla e-mailovou komunikaci amerických novinářů. Takže hlavně, co se týká útoků na západní státy, by tato jednotka měla být velmi aktivní.

Zpravodajské služby varují před aktivitami Ruska a Číny v České republice. Vojenské zpravodajství a Bezpečnostní informační služba vydali výroční zprávy, ve kterých zmiňují kybernetické útoky, dezinformace šířené proruskými aktivisty nebo placené cesty politiků a akademiků do Číny. Hnutí ANO bere varování zpravodajských služeb vážně.

Lenka KABRHELOVÁ (moderátorka)

České zpravodajské služby už několik let varují před zvýšenou aktivitou čínských zpravodajských služeb v České republice a také ruských zpravodajských služeb, ale pro tento účel mluvíme o Číně dnes. Registrují příslušníci české zpravodajské komunity tedy i pokusy proniknout právě do českého akademického prostředí? Jano, ty jsi mluvila o tom, že VŠE například posílá studenty do zahraničí. Tak je tohle aktivita, která nějakým způsobem je atraktivní pro čínské zpravodajské služby, Markéto?

Markéta CHALOUPSKÁ (redaktorka)

BIS už dlouhodobě i ve své poslední výroční zprávě upozorňuje na to, že se čínské zpravodajské služby snaží dostat do kontaktu s nejrůznějšími vědeckými pracovníky, s lidmi z univerzit a snaží se také ale samozřejmě kontaktovat i naše politiky. A velmi nebezpečné podle BIS je to, že tyhle lidi oni zvou na výlety do Čínské lidové republiky a tam je hostí, všechno je to čínskou stranou placeno a potom na konci toho pobytu přijde nabídka na spolupráci. A zatím BIS eviduje několik případů, kdy se čínské zpravodajské služby snažily získat na svou stranu několik vědců. Že by se snažili získat na svou stranu některé studenty, tak o tom zatím BIS neví. Taktika Číny je taková, že ona myslí dlouhodobě dopředu. Takže ona nemusí žádat o spolupráci hned, ale může si s těmi studenty udělat různé kontakty, být s nimi stále ve spojení a až ten student bude jednou něco znamenat, tak se na něj jednou obrátí.

Lenka KABRHELOVÁ (moderátorka)

A dá se říct, o jaké informace tedy mají čínské vysoké školy podle zpravodajské komunity hlavně zájem?

Jana MAGDOŇOVÁ (redaktorka)

Oni se snaží získat hlavně informace průmyslového typu. Ale mluvčí BIS Ladislav Šticha upozorňuje na to, že se snaží získat i odborníky z humanitních oblastí.

Ladislav Šticha (mluvčí BIS)

Vedle klasické průmyslové špionáže se čínští zpravodajci snaží získat ke spolupráci i odborníky z humanitních oblastí. Jejich prostřednictvím se jim totiž daří šířit pozitivní obraz Číny zcela zbavený kritických témat, jako jsou třeba Tibet, Hongkong nebo Ujgurové.

Jana MAGDOŇOVÁ (redaktorka)

Říká Alex Joske, že často si ani ti vědci ani ty univerzity neumí představit, že ten jejich výzkum by potom v budoucnu mohl být zneužit pro obranné účely. Že často ta spolupráce se ani právě obranného průmyslu nebo armádních věcí netýká. Ale později právě i ty kontakty i ty informace můžou být zneužity pro obranu Číny.

Lenka KABRHELOVÁ (moderátorka)

Co z toho tedy pro univerzity vyplývá? Dá se navigovat touhle situací a vyvodit z toho, jak se tedy chovat, co se týče spolupráce? Mají ji úplně zrušit nebo si mají stanovovat nějaké speciální podmínky? Nebo mají být opatrné na každý krok?

Jana MAGDOŇOVÁ (redaktorka)

Alex Joske nedoporučoval univerzitám vůbec spolupracovat s čínskými vojenskými univerzitami. Na ty jsme teda ve výzkumu vůbec nenarazily a nevypadá to, že by české univerzity spolupracovaly s jakoukoliv čínskou vojenskou univerzitou. Nicméně Alex Joske varuje i před sedmi univerzitami Číny, které mají asi ty nejužší vazby právě na armádu, na obranný průmysl. On to nazývá Seven sons of National Defense. Z těchto univerzit je to například Pekingská univerzita letectví a kosmonautiky, která spolupracuje s ČVUT. A v tomto případě Alex Joske doporučuje být maximálně obezřetný a nejlépe s takovou univerzitou vůbec nespolupracovat.

Lenka KABRHELOVÁ (moderátorka)

Na druhou stranu ale asi by tohle všechno nemělo odradit univerzity od jakékoliv spolupráce, protože jistě v Číně vzniká i spousta zajímavých projektů, které můžou být potenciálně benefitem pro české protějšky.

Jana MAGDOŇOVÁ (redaktorka)

Přesně tak. A Čína je veliký stát, takže je naivní si myslet, že tam nejsou špičkoví vědci, špičkové univerzity. Jenom je potřeba být v tomto případě obezřetný.

Lenka KABRHELOVÁ (moderátorka)

České univerzity v tomhle určitě ale nejsou samy. Ony podobné otázky řeší univerzity po celém světě. Úzká spolupráce mezi univerzitami v akademickém světě s Čínou je po celé Evropě. Německo, další státy, řeší to třeba i vysoké školství ve Spojených státech. Americké úřady dokonce vyšetřují konkrétní případy. Markéto, jak vážná obvinění vyšla najevo?

Markéta CHALOUPSKÁ (redaktorka)

Americké úřady vyšetřují asi stovku případů, kdy jsou hostující profesoři z Číny nebo vědci čínského původu podezřelí, že spolupracují s čínskou vládou. Třeba že řídili laboratoře, které v Číně tajně kopírují americký výzkum. Ten konkrétní případ vyšel najevo nedávno, kdy deník The New York Times upozornil, že součástí vyšetřování je také případ vedoucího katedry chemie a chemické biologie na Harvardově univerzitě Charlese Liebera. On to je jeden z nejvýše uznávaných odborníků ve svém oboru a on je v současné době obviněn, že lhal o svém zapojení do čínských vládních programů. Ono se ukázalo, že nezveřejnil své příjmy, pocházející z čínských programů, konkrétně 50 000 USD měsíčně a zároveň příspěvek ve výši 1,5 milionu dolarů na vybudování laboratoře ve Wu-chanu. Spolu s ním byla i na začátku ledna obviněna jedna čínská vědkyně, která pracovala na katedře fyziky a biomedicínského inženýrství na bostonské univerzitě až do loňského jara, kdy se vrátila do Číny. Prokurátoři uvedli, že zatajila, že byla poručíkem čínské armády a pokračovala v plnění úkolů čínských vojenských důstojníků.

Američané uvalili 15 procentní clo na čínské chytré reproduktory, bluetooth sluchátka a na řadu typů obuvi. Mobily, notebooky, hračky a oblečení mají následovat v polovině prosince.

Lenka KABRHELOVÁ (moderátorka)

Ono by se dalo namítnout k celé této debatě ale také to, že tohle vše se neděje ve vakuu. Jsme svědky toho, že mezi Čínou a například Spojenými státy se zhoršují vztahy. Mezi oběma zeměmi probíhá otevřená obchodní válka, jejíž součástí je letitý spor právě o duševní vlastnictví, a tak dál. Když jste se bavily s experty, reflektují toto nějak a dokáží to zasadit do toho kontextu? Nejsme tu jenom jaksi obětí nějakých zpravodajských her a zhoršování politických vztahů obecně?

Markéta CHALOUPSKÁ (redaktorka)

Trump je známý tím, že dělá ze vztahu s Čínou nejen bezpečnostní problém, ale že je to u něj i politická věc. Ale není důvod tady ty bezpečnostní aspekty úplně zpochybňovat. Ten výzkum vytvořil australský akademik. Že Trumpova administrativa chce jít až do takového extrému, že navrhla zrušit víza tisícům čínských postgraduálních studentů, kteří mají přímé vazby právě na ty univerzity spojené s čínskou armádou, tak to se dá vysvětlit jako určité politikum. Oni argumentují hlavně tím, že v mnoha případech hraje čínská vláda roli při výběru právě toho, kteří studenti těžko s vazbami na armádu mohou studovat v zahraničí. Americké univerzity ale proti tomu logicky protestují, nejsou z toho nadšené, protože jenom ve Spojených státech studuje asi 360 000 čínských studentů. Z toho je tuším asi 3000 doktorandů, kterých by se ty restrikce mohly dotknout. No a tito studenti platí univerzitám vysoké školné, a to tvoří značnou část rozpočtu vysokých škol. Takže rozhodně to není tak černobílé, aby se museli vykazovat ty studenti. Na druhé straně to bezpečnostní riziko tu je.

Jana MAGDOŇOVÁ (redaktorka)

Je to relativně nová věc. Samy státy neví, jakým způsobem k tomu přistupovat. Nicméně z toho všeho, co my jsme zjistily, vyplývá, že všechno čínské samozřejmě není špatné. Samozřejmě nemělo by tohle znamenat, že by české univerzity vůbec neměly spolupracovat s Čínou. Šly by samy proti sobě. Ale zároveň je velmi důležité dbát na tu bezpečnost. Je důležité si uvědomovat, že to není spolupráce s demokratickým státem západního střihu. Že se pořád jedná o autoritativní režim, který je řízen komunistickou stranou a že rozhodně na univerzitách nepanují stoprocentně akademické svobody a nějaké riziko tam může být.

Lenka KABRHELOVÁ (moderátorka)

Reportérky Radiožurnálu Jana Magdoňová a Markéta Chaloupská. Děkujeme.

Markéta CHALOUPSKÁ (redaktorka)

Hezký den.

Jana MAGDOŇOVÁ (redaktorka)

Já taky děkuji.

Lenka KABRHELOVÁ (moderátorka)

A to je z úterní Vinohradské 12 vše. Ke všem našim dílům se můžete kdykoliv vrátit v podcastových aplikacích nebo na našem zpravodajském webu irozhlas.cz. Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz. Těšíme se zítra.