Televize Beey pro osoby se sluchovým postižením

Back

úterý 15. 09. 2020

ČRo Plus: Vinohradská 12 - Vinohradská 12 - Nataša Dudinski/Izrael se vrací do celostátní karantény

Vinohradská 12 - Nataša Dudinski/Izrael se vrací do celostátní karantény


Lenka KABRHELOVÁ (moderátorka)

Izrael se jako první země vrací k celostátní karanténě. Od pátku se lidé nebudou moci vzdálit na víc než 500 m od domova. Zavřou se školy, hotely, restaurace. Izraelská vláda se k opatření rozhodla pod vlivem rapidním nárůstu nemocných Covidem-19. Denně v zemi přibývá přes 4000 nakažených. Jak kabinet restriktivní opatření zdůvodňuje? Jak reaguje izraelská veřejnost? A jak se Izrael, který s přehledem zvládl jarní vlnu pandemie, dostal do pozice země, kde se virus šíří nebývalým tempem? Je úterý 15. září, tady je Lenka Kabrhelová a Vinohradská 12, zpravodajský podcast Českého rozhlasu.

Izrael od pátku na 3 týdny omezí pohyb lidí v zemi. Přijetí opatření oznámil premiér Benjamin Netanjahu. Slibuje si od něj pokles nových případů nákazy koronavirem. Na protest proti vyhlášení omezení pohybu v době nadcházejících oslav svátku roš ha-šana a jom kipur odstoupil z funkce ministr výstavby a bydlení Ja'akov Litzman.

Lenka KABRHELOVÁ (moderátorka)

Izrael je tedy první zemí, která se vrací k celostátní karanténě. Jak ta nová opatření budou vypadat?

Nataša Dudinski (izraelská publicistka a dokumentaristka)

Tak podle rozhodnutí vlády, které, myslím si, ještě bude musím být schválené, rozhodli pánové tak, že od pátku na tři týdny bude Izrael v celostátní karanténě.

Lenka KABRHELOVÁ (moderátorka)

Nataša Dudinski, izraelská publicistka a dokumentaristka.

Nataša Dudinski (izraelská publicistka a dokumentaristka)

Znamená to především omezení, že lidé se může pohybovat v rádiusu přesně 500 m od svých domovů. Do práce můžou chodit jen pokud je to nevyhnutelné. Normální pracovní místa budou teda zavřená. Bude možné jen deset zaměstnanců, aby chodilo do práce. A vládní úřady budou fungovat na 30 % zaměstnanosti. Restaurace budou zavřené, bude možné jen nakupovat take away. Všechny turistické podniky budou zavřené. Nebude možné dělat svatby. Bude omezený počet lidí na deset v interiéru a na 20 venku. V podstatě všechno by mělo být zavřené kromě základních servisů, základních služeb. To znamená obchody s potravinami, lékárny a tak dále.

Lenka KABRHELOVÁ (moderátorka)

A je to přísnější než byla ta opatření na jaře během té plošné karantény v tom, řekněme, prvním kole té nákazy?

Nataša Dudinski (izraelská publicistka a dokumentaristka)

Ono se to tak postupně stupňovalo tehdy. Já si pamatuji, že byl určitý moment, kdy jsme mohli jen chodit 100 m od domu. Takže zatím máme 500 m a dokonce na rozdíl od České republiky nemohli jsme chodit ani do parku a nebo na mořské pobřeží ani do přírody, což bylo velmi drsné. Tak momentálně máme těch 500 m, takže je to sice jakoby dusivé, ale půl kilometru ještě možná zvládnu.

Lenka KABRHELOVÁ (moderátorka)

No a jak to všechno vláda odůvodňuje? Je ta situace v tuhle chvíli skutečně tak vážná, že jsou potřeba takto razantní opatření? Opravdu omezit striktně pohyb lidí.

Nataša Dudinski (izraelská publicistka a dokumentaristka)

Tak o tomhle se mluví už aspoň měsíc, možná i víc, protože skutečně celé léto stoupal počet nasazených každý den.

Izrael znovu zavírá restaurace a obchody. Vláda schválila návrat restriktivních opatření. Země se totiž potýká s druhou vlnou epidemie koronaviru. Za posledních 24 hodin tam přibyly skoro 2000 nových případů. Premiér Benjamin Netanjahu přiznal, že květnové uvolňování přišlo příliš brzy a rychle.

Nataša Dudinski (izraelská publicistka a dokumentaristka)

A nyní jsme už dosáhli rekordních 4000 nakažených za den. Samozřejmě souvisí to i s tím, že je o mnoho vyšší počet testů v Izraeli než bylo na jaře. Ale není to jediný důvod. Rozdíl je v tom, že nyní je daleko víc mladých nakažených lidí mezi 18 až 30 lety, popřípadě 30 až 40. A je menší procento těch skutečně ohrožených, to znamená lidí nad 60 let. Ale počet lidí v nemocnici, kteří jsou ve vážném ohrožení, je také dost vysoký. Momentálně je jich 529 a na respirátorech je 144 lidí. A tento počet roste úměrně s počtem nakažených. Takže vláda dlouho zvažovala tento moment a bylo jen otázkou, kdy se to stane. Už minulý týden vláda chtěla uzavřít nejvíc nakažená města a městečka a vesnice, takzvané červené oblasti, avšak ultraortodoxní se proti tomu vzbouřili, ať už starostové těchto měst a nebo členové vlády. Odmítli, aby byli oni vyčleněni jako jediní tedy v plošné karanténě. A Netanjahu na to velmi reaguje, náš premiér, protože jejich podporu potřebuje, takže trošku se zlomil. Nakonec k plošné karanténě v červených městech nedošlo. Došlo tam jen k nočnímu zákazu vycházení a v neděli večer došlo k rozhodnutí vlády vyhlásit celostátní karanténu.

Lenka KABRHELOVÁ (moderátorka)

I podle statistik univerzity Johnse Hopkinse ve Spojených státech minulý týden přibývalo v Izraeli v přepočtu na obyvatele nejvíc COVID pozitivních pacientů na světě. To jistě může souviset s různými aspekty, jak jste to říkala, že je třeba víc testů, a tak dál. Ale existuje nějaké vysvětlení pro to nebo nabízejí vám ho epidemiologové, co se vlastně stalo? Proč je teď ten nárůst takhle rychlý?

Nataša Dudinski (izraelská publicistka a dokumentaristka)

Tak těch důvodů je několik. Samozřejmě někdy závisí od vašich politických pozic. Ale tak vybrala bych těch pár hlavních důvodů. Zaprvé Izrael byl velmi úspěšný v první vlně. A úspěšně ji zvládl a to otevření bylo velmi rychlé. To je jedna velká kritika vůči tomu, že otevření ekonomie a všech možností, došlo k tomu velmi rychle a dost nekontrolovaně v porovnání s jinými zeměmi. Další důvod je chaotický management, úplně chaoticky nedostatečná koordinace mezi jednotlivými vládními úřady, které mají koronavirus na starosti. Hrozně dlouho trvalo, než jsme měli někoho, kdo na to bude vůbec bude dohlížet a bude aspoň jeden člověk hlavní zodpovědný alespoň na doporučování rozhodnutí. Nyní máme prof. Ganzu, ale my ho máme asi jen měsíc. Takže chaotický management, který také souvisel s tím, že Izrael měl volby těsně před vypuknutím Covidu-19.

Benjaminu Netanjahuovi se komplikuje cesta k vytvoření nové izraelské vlády. Jeho pravicová strana Likud vyhrála s náskokem pondělní volby. S dalšími pravicovými a náboženskými stranami ale stále nemá v Knesetu většinu křesel.

Nataša Dudinski (izraelská publicistka a dokumentaristka)

A tyto volby vedly k politické krizi, kterou vlastně vůbec nevyřešily, ale ještě, dalo by se říct, že zhoršily. Dlouho trvalo, než jsme měli vládu. Takže toto také přispělo k chaosu, který lidé pociťují, že byl v managementu. Další důvod, mnoho lidí, velká část obyvatelstva si myslí, že náš premiér Benjamin Netanjahu víc dbá o to, aby se udržel v premiérském křesle i přes obvinění z korupce, kterým čelí a jeho soud má začít v lednu příštího roku. A vlastně dělá všechno pro to nebo tedy víc se věnuje tomu, než aby se věnoval managementu koronavirové krize. On v podstatě v první vlně byl velmi dobrý a zdálo se, že má věci pod kontrolou. Ale potom došlo k totálnímu chaosu. Další důvod je, že Izrael nemá ještě dodnes vybudovaný dobrý digitální systém na sledování nakažených a zastavení nákazy. Což je vlastně velmi podivné, protože Izrael se rád pyšní tím, že jsme start-up nation, jako že jsme opravdu IT velmoc, ale ukázalo se, že to nám vůbec nepomohlo.

Cherry rajčata, solární panely na ohřev vody, depilátor, počítačový flash disk, elektronický slovník, bezpilotní letoun, USB flashdisk, ISIC you. Celý výčet užitečných vynálezů vzniklých na území státu Izrael anebo z podnětu izraelských firem za jeho hranicemi by byl mnohem delší. Bohatství židovského státu těží do velké míry z tamního boomu hi-tech oborů.

Nataša Dudinski (izraelská publicistka a dokumentaristka)

Dlouho se ministerstvo zdravotnictví snažilo zavést nějaký systém, který bude schopný. Nepodařilo se to. Po několika měsících to převzala armáda, takže mnozí vojáci, kteří slouží základní vojenskou službu, momentálně tráví dny tím, že volají lidem a oznamují jim, že jsou v karanténě, snaží se zjistit, s kým byli v blízkosti, ale ještě stále to není vyvinuté tak, abychom s tím byli spokojení. Aby se dařilo zastavit ten náraz. Takže to je dost závažný důvod. No a další důvod, který rádi používají politici, je, že jako občané jsme nedostatečně poslušní Izraelci, a skutečný fakt je, že po první vlně, po první teda té plošné karanténě, kterou opravdu velmi dobře dodržovali, došlo k určitému uvolnění a i když máme dodnes povinnosti nosit roušky, která u nás nastala daleko déle než v České republice, ale momentálně trvá, jak vevnitř tak venku, a to je pro Izraelce velký problém. Sice mnozí ji nosí, ale nosí ji takto pod krkem. Nezakrývají si s ní ústa nebo nos. Nejsou schopni dodržovat sociální vzdálenost 2 m. Izraelská kultura je velmi kontaktní, vřelá, takže to je fakt problém. Restaurace, bary, a tak dále byly otevřené, takže tam lidé se také střetávali. Na druhé straně ale nejsou to jenom kulturní důvody pro tuto nedostatečnou poslušnost. Ono to souvisí i s velkou nedůvěrou obyvatelů ve vládu. Protože lidé mají pocit, že teda v první fázi krize dodržovali všechna přísná opatření, vlastně vyplnili svou část jakoby společenské smlouvy, ale vláda nedodržela tu svou část. To znamená, že se nedostatečně postarala o občany. Ekonomická pomoc byla pozdě, byla nedostatečná, je tu fakt velká ekonomická krize a na to lidi reagují, že vláda se nestará o nás, obzvlášť premiér, který se stará svoje obvinění a o to, aby on a jeho rodina se měli co nejlépe, ale nehledí na občany, tak proč bychom my měli být poslušní. A tato nedůvěra občanů ve vládu je skutečně velká a vlastně je to dosti závažný důvod, proč dochází k takovémuto zvýšení nárůstu nakažených.

Lenka KABRHELOVÁ (moderátorka)

Takže je tam takový truc v tom částečně. I v tom přístupu obyvatel k tomu, jakým způsobem potom oni zacházejí třeba s těmi všemi opatřeními.

Nataša Dudinski (izraelská publicistka a dokumentaristka)

Ano, to je dobrý výraz. Ano, skutečně. Samozřejmě potom tu máme různé části obyvatelstva, každá má svoje důvody, proč trucovat. Třeba například když se snažila vláda před časem zase uzavřít všechny restaurace, tak majitelé restaurací a kaváren se vzbouřili povídali, to není možné, že my úplně zkolabujeme a že to neuzavřeme. Rabíni se zase vzbouřili, že není možné, abychom zavřeli synagogy a nebo ješivy, to znamená náboženské školy. Takže to pokračovalo. V arabské části společnosti pokračovaly celé léto velké svatby. Takže takových příkladů je několik a součástí toho je fakt, že lidé nejsou schopni úplně stoprocentně nosit ty roušky všude. Takže ano, truc.

Lenka KABRHELOVÁ (moderátorka)

A když se podíváte na reakci společnosti a také na to, jakým způsobem vláda zachází s těmi opatřeními a vůbec přemýšlí o té pandemii a rozhoduje, dá se říct, do jaké míry se v tom rozhodování vlády odráží právě naladění společnosti? Jinými slovy jestli formuje odpověď izraelské vlády na pandemii také veřejné mínění? Já teď trochu narážím částečně na to, že se blíží oslavy svátku jom kipur, během kterého se tradičně konají samozřejmě rodinná shromáždění, náboženská shromáždění. Do toho už 1 ministr vlády kvůli tomu rezignoval, protože ta karanténa do toho samozřejmě zasáhne. Tak jak velký faktor tenhle ten hněv pro vládu je?

Nataša Dudinski (izraelská publicistka a dokumentaristka)

No zdá se, že to funguje oběma směry. Na jedné straně truc společnosti se částečně reflektuje a nebo vyjadřuje demonstracemi, které jsou velmi početné. Každý týden desítky tisíc Izraelců demonstrují jak u sídla premiéra, tak po celém Izraeli na hlavních dálnicích, na mostech a na křižovatkách. V podstatě demonstrují už od jara, ale na jaře byly ty demonstrace malé a nyní jsou skutečně velké a pravidelné. Takže v podstatě částečně mnozí lidé se domnívají, že jedna z příčin, proč dochází k plošné karanténě je, aby se omezily demonstrace. Na druhé straně ten odklad té plošné karantény také reagoval na to, že lidé nebyli příliš ochotní. Že vždycky měli svoje důvody. Ať už věřící nebo zaměstnanci malých firem nebo majitelé restaurací a barů nebo majitelé podniků, kde se konají svatby, a tak dále. Takže je to vlastně oběma směry. Jakoby ta vláda reaguje a z toho působí také ta chaotičnost. Že někdy přijala nějaké opatření a druhý den ho zrušila, protože byl nátlak vůči tomu. I potom, co došlo k vyhlášení plošné karantény, tak se už začínali ozývat majitelé například restaurací, že je nechají otevřené. Na demonstraci v sobotu, kdy už bylo jasné, že ke karanténě dojde, ozývali se mnozí demonstranti s hláškami, aby lidé neposlouchali tuto karanténu. Takže uvidíme, jak to bude probíhat. Ale co se týká židovských svátků, tak to načasování té karantény s nimi souvisí a vláda to odůvodňuje tím, na jedné straně tedy během náboženských svátků, jak jom kipur, tak ještě pre jom kipur, v pátek začíná u nás nový rok, roš ha-šana, což je vlastně velký rodinný svátek, kdy rodiny se potkávají jako například v Čechách na Vánoce. A je to velmi důležitý svátek, takže samozřejmě obavy panují z toho, že se zase lidi a tři generace nebo 4 generace střetnou v jednom domě, tak je to velké ohrožení. Obzvlášť pro staré rodiče nebo prarodiče. Takže chtěli zabránit tomu, a proto karanténa začíná už nyní. Na druhé straně vláda tvrdí, že během svátků, které, vlastně to je takové celé období u nás, tři týdny svátků, nový rok, potom je jom kipur a potom je takzvaný svátek sukot, který trvá vlastně 10 dní, a během celé této doby svátků většina Izraelců pracuje daleko méně, školy nefungují. Mezi svátky ano, ale jsou dlouhé, například ten svátek sukot 10 dní nefunguje škola. Jom kipur 2 dny. Roš ha-šana 3 dny. Takže vláda tvrdí, že ekonomický dopad plošné karantény během svátků bude menší, protože už takhle si hodně lidí bere dovolenou. Na druhé straně je však argumentem, že naopak během svátků je mnoho podniků a firem, které mají vlastně největší zisk. Ať už je to turismus, hotely, restaurace. Takže je to takové složité, to rozhodnutí.

Lenka KABRHELOVÁ (moderátorka)

Když jste zmiňovala, že se v tuhle chvíli Covid-19 šíří hodně mezi mladou generací, tak když se podíváme také nejenom na to rozprostření věkové, ale na geografické, dá se říct, kde, v kterých oblastech Izraele je ta nákaza nejrychlejší? A třeba i jestli se liší situace na palestinských územích? Jak je tam třeba dostupné testování? Jaká tam je vlastně úroveň zdravotní péče?

Nataša Dudinski (izraelská publicistka a dokumentaristka)

Co se týče palestinských území, tak vlastně tato plošná karanténa se jich nebude týkat. Přímo myslím západního břehu nebo Gazy. Tam také ale zpřísňují opatření, protože nákaza tam narůstá. Ne tak hrozně jako v Izraeli, ale zatím ještě nedošlo na palestinské straně k tomuto rozhodnutí. Ale vy zřejmě zmiňujete izraelské Palestince, to znamená palestinské občany Izraele, kteří tvoří asi 20 % a skutečně oblasti, kde je nejvíc palestinských měst a vesnic na severu Izraele jsou velmi červené. To znamená ta nákaza je tam velmi vysoká. Nemocnice právě na severu země začíná být už vlastně na pokraji svých kapacit. Takže týká se to izraelských Palestinců a nebo tedy izraelských arabských občanů. Ale nejen jich. Koncentrovaná nákaza se také týká ultraortodoxních obcí a městeček nebo měst, a to jsou právě 2 části společnosti, 2 komunity, které vlastně jsou za tím i určité kulturní a politické důvody, proč právě v těchto komunitách ta nákaza je tak velmi vysoká. Uvedu jako příklad například arabskou komunitu. Nedávno, vlastně právě před dvěma nebo třemi dny vyšla velká reportáž o tom, jak právě v arabské komunitě (???), ale důvod, proč ta nákaza narůstá, je jednoduchý. A to proto, že vládní dokumenty, dokumenty ministerstva zdravotnictví a tak dále, nejsou dostatečně překládané do arabštiny a není dostatečně praktikovaná vysvětlovací kampaň. Oni sice všichni mluví hebrejsky samozřejmě, ale média sledují svoje, v arabštině, a samozřejmě je jednoduší sledovat všechna důležitá opatření a vysvětlování a tak dále ve svém rodném jazyce. A zároveň jsou určité kulturní rozdíly, takže některé věci se musí podat tak, aby ta daná komunita se svými kulturními rozdíly byla schopná pochopit důležitost těchto opatření. A to je velké selhání izraelské vlády, že na to nedbala. Tento problém byl už v první vlně nákazy a částečně se řešil, ale celé tyto poslední měsíce skutečně neprobíhala dostatečná kampaň v arabském jazyce. Takže to je 1 rozdíl. A druhý rozdíl, který s tím vlastně souvisí, že celé léto probíhaly velké svatby v arabské komunitě. To je vlastně doba svateb a pro arabskou komunitu svatby jsou něco velmi důležitého. Jsou velké, stovky, možná tisíce lidí na svatbách. Ale nejít na svatbu rodiny či blízkých, na to musí mít člověk strašně velký důvod. A to nebylo dostatečně vysvětlené, jak závažná je ta situace. A na druhé straně také arabská komunita v Izraeli má pocit i tak, že vládne vůči ní velká vládní politická diskriminace, takže ten truc je tam dost velký a vlastně oni si myslí, že vláda se o ně dostatečně nestará a je proti nim mnohý vládní činitel. Často se vyjadřují rasisticky. Takže to je taky též další důvod. Takže právě v těchto arabských komunitách je vysoká koncentrace. A co je ještě paradox, že vysoký počet lékařů a lékařského personálu v Izraeli jsou právě Arabové. Je to velmi oblíbená profese u arabské komunity, být lékařem, zdravotníkem, lékárníkem, takže to je (???). Protože na jedné straně oni jsou v první linii boje proti koronaviru a skutečně obětavě ošetřují v nemocnici, lékařů je víc než 20 %, protože oni tvoří 20 % obyvatelstva, dokonce lékárníků a další nelékařský personál jsou jejich počty ještě daleko vyšší, takže na jedné straně oni jsou si vědomi nebezpečí v této koronavirové krizi, ale na druhé straně ani neboli dostatečně pozvaní do různých výborů, které rozhodují a nebo plánují v management v této krizi. Což je další důvod. To znamená když arabská komunita nemá své zástupce, ačkoliv má špičkové lékaře, ale nemá své zástupce na rozhodovacích místech, tak nedostatečně probíhá komunikace mezi komunitami. A také jejich problémy specifické a nebo rozdíly nejsou dostatečně zastoupené.

Lenka KABRHELOVÁ (moderátorka)

Takže jako bychom se vraceli do té debaty, která proběhla na jaře a sice, že ta covidová pandemie nasvěcuje problémy, které už v zemích existují, ale zcela jasně je umocňuje a vlastně je odhaluje v té celé nahotě.

Nataša Dudinski (izraelská publicistka a dokumentaristka)

Úplně rozhodně, ano. Nejen problémy, ale rozdíly samozřejmě. Ať už ekonomické, sociální. Chtěla jsem také říci o té druhé části společnosti věřící, ultravěřící, kde je tedy ten počet nakažených také velmi vysoký. Tam je problém trošku jiný. Také je to částečně způsobené nedostatečnou komunikací, protože ultravěřící část obyvatelstva daleko méně používá internet a chytré telefony a jejich média jsou převážně přes rádio, anebo přes tisk. Takže též nedostatečně to bylo zaměřené na ně, jak je vlastně dostatečně informovat. Také panuje tam určitý truc, protože mají pocit, že není možné, aby se přestali modlit. Když byly například zákazy na to, aby se modlil nějaký vyšší počet než 10 lidí v synagogách, tak byly velké protesty proti tomu. I když mnozí věřící se začali modlit na ulici. A chodíte po Jeruzalémě a vidíte v různých koutech, jak prostě stojí v malých hloučkách a modlí se. Ale i tak vzdorovali proti těmto rozhodnutím. A další součást toho je, že náboženské školy, takzvané ješivy, jsou velmi velké. A také odmítali zavřít tyto ješivy během různých opatření a i nyní se vlastně velmi bouří. Protože pro věřící Izraelce náboženské studium a modlitby, to je to nejdůležitější, co oni dělají a odmítají se toho vzdát. Tak samozřejmě i mezi nimi jsou určité rozdíly, ale je to dost velký důvod. A další důvod, to je také podobný vlastně jako je v arabské komunitě, vysoký počet členů domácnosti. Ultravěřící mají velmi hodně dětí, ty jejich byty jsou menší, takže ta koncentrovanost je daleko vyšší. Blízkost je daleko vyšší. Takže nákaza se přenáší daleko snáz. Například v některých ješivách, v těch školách náboženských, už studenti zůstávají spát, nechodí domů, aby nešířili nákazu. Takže snaží se hledat jakoby cesty, ale vlastně ještě to není úplně dokonalé.

Lenka KABRHELOVÁ (moderátorka)

Vy jste zmiňovala, že Izrael tu první vlnu nákazy zvládnul velmi dobře. Podobné hodnocení se objevovalo i tady v České republice. Teď tedy se obě země potýkají s velkým růstem počtu nakažených. Když se na to díváte takhle s odstupem z Izraele, třeba i na to, co se děje v České republice, vidíte tu nějaké styčné body?

Nataša Dudinski (izraelská publicistka a dokumentaristka)

Z mého velmi omezeného chápání toho, co se děje v České republice, pouze to sleduji na Facebooku, myslím si že trošku je to podobné v tom chaotickém managementu na nejvyšších postech. Takže možná, že ta ochota obyvatel je též částečně tímto omezená. Protože když vláda reaguje chaoticky a nebo nedostatečně, tak obyvatelé jsou méně ochotni poslouchat vládu a nebo vládní opatření. Jinak ale to je dobrá otázka. Už tam příliš dlouho nežiji na to, abych to dokázala odhadnout. Akorát sleduji to, že zpočátku Češi byli vynikající v tom, jak nosili roušky. Šili jste je, nosili jste je. Tehdy v Izraeli ještě jsme se rouškám smáli a mysleli jsme si, že to je nedostatečné. Takže to jsem naopak velmi obdivovala a snažila jsem se to tu propagovat. Ale vím, že nyní jsou spory o tom, zda jsou roušky důležité nebo nejsou, takže jakoby myslím si, že možná žije v české kultuře také trošku něco z pozůstatku z komunismu. Tam není úplná důvěra ve vládu. Možná, že je to součástí toho. A touha po svobodě samozřejmě, což je asi... obzvlášť u generace, která zažila komunismus, asi velmi silná a velmi těžké je být zavřený někde.

Lenka KABRHELOVÁ (moderátorka)

A pokud se podíváte tedy na izraelskou společnost a teď na ty reakce, já vím, že je to hrozně složité cokoliv odhadovat tuhle chvíli, ale vidíte tedy třeba ve svém okruhu nebo vůbec z médií a z reakcí lidí ochotu se podřídit tomu aktuálnímu nařízení? Nebo jak předpokládáte, že se ta situace bude vyvíjet dál?

Nataša Dudinski (izraelská publicistka a dokumentaristka)

Já mám pocit, že asi většina obyvatelstva bude poslouchat tato nařízení, protože skutečně obavy jsou velké, ty počty jsou vysoké. Počet úmrtí už přesáhl 1000, což je tedy dost velké číslo. Takže i naproti tomu, že velká společnosti nedůvěřuje vládě a nedůvěřuje schopnosti vlády tuto krizi zvládat, ale zároveň lidé mají obavy o své blízké. Takže já mám pocit, že asi budou nějaké menší ostrůvky nějakého odporu možná. Už jsem četla, že v některých částech, v těch například věřících se začali bouřit proti noční karanténě. Určitě bude velký problém demonstrace například. A to teda asi demonstranti se pokusí překazit opatření, co se týká demonstrací. Zatím ještě úplně není jasné, zda se omezení na 500 m bude týkat i demonstrací, probíhá o tom debata. Ale je dost možná, že pokud budou demonstrace omezené, že to bude jedna z věcí, která bude porušená. Protože ten hněv je velký. Ale jinak si myslím, že většina Izraelců sice se zaťatými zuby a ne úplně nadšeně, ale asi opatření dodržovat bude.

Lenka KABRHELOVÁ (moderátorka)

Ustojí to premiér politicky, když ten hněv je tak velký?

Nataša Dudinski (izraelská publicistka a dokumentaristka)

To je otázka, kterou si klademe u několik měsíců. Mnohé Izraelci, obzvláště ti, co chodí na demonstraci samozřejmě, by byli rádi, kdyby to neustál a ten hněv na těch demonstracích je skutečně velký. A zúčastňují se jich různé části společnosti, které před tím dokonce premiéra podporovaly. Na druhé straně premiér Benjamin Netanjahu je výborný politik, geniální manipulátor. Zatím si svoje místo drží, dokonce se mu podařilo dosáhnout diplomatické úspěchy. Uzavřel dohodu historickou se Spojenými arabskými emiráty a s Bahrajnem. V neděli premiér Netanjahu odletěl do Washingtonu na slavnostní podepsání dohody. Ačkoliv jsou mnozí kritici, kteří tvrdí, že tento diplomatický úspěch je v podstatě útěkem premiéra od jeho obvinění korupčních a od chaosu koronavirového, ale byl to geniální tah v každém případě. A nějaký úspěch si může připsat. Takže to je velmi těžké v této chvíli říct, jak dlouho premiér vydrží. Zatím se mu to daří zda se mu podaří díky plošné karanténě zastavit protesty a nebo ne, to je fakt otázka.

Lenka KABRHELOVÁ (moderátorka)

Nataša Dudinski, dokumentaristka a publicistka z Izraele. Děkujeme.

Nataša Dudinski (izraelská publicistka a dokumentaristka)

Děkujeme, na slyšenou.

Lenka KABRHELOVÁ (moderátorka)

A to je z úterní Vinohradské 12 vše. Kdykoliv nás najdete na stránkách irozhlasu, našeho zpravodajského webu. Všechny naše epizody si můžete poslechnout v podcastových aplikacích, včetně aplikace Můj rozhlas, kde je všechno rozhlasové audio. Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz. To byla Lenka Kabrhelová. Těším se zítra.