Televize Beey pro osoby se sluchovým postižením

Back

Pátek 16. 10. 2020

ČRo 2: Blízká setkání - Libor Grubhoffer

Blízká setkání - Libor Grubhoffer


Tereza Kostková (moderátorka)

Já Vám přeji příjemný poslech naši, milí posluchači, musím říci, že když se řekne, že naším hostem bude virolog nebo parazitolog, tak si umím představit 2 různé reakce. Někoho, kdo řekne hurá, tak se dozvíme něco nového o covidu 19, o koronaviru od odborníka. To je skvělé. A umím si představit stejně početnou druhou skupinu, která řekne hlavně, ať už mluví o něčem jiném. Tak já vám slibuju naši, milí posluchači, dvojky, že se pokusím naše následující hodinové povídání udělat tak, abych uspokojila obě tyto skupiny. Takže trochu ano, trochu ne. Náš dnešní host je velmi milý, laskavý a studovaný a já se na něj moc těším. Virolog, parazitolog a pedagog, pan Libor Grubhoffer za chviličku na dvojce. Jak jsem již říkala, naším dnešním hostem pan Libor Grubhoffer, vědec, pedagog, profesor v oboru molekulární a buněčné biologie a genetiky, ale léta u nás zavedený odborník na klíšťata. Já vám přeju krásný dobrý den.

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

Dobrý den přeji.

Tereza Kostková (moderátorka)

Tak, Vy víte, vaše příjmení, to je pro moderátora jo, a už jsem se ptala se Grubhoffer Grubhoffr. Jedno "f", dvě "f"? Co to vlastně v překladu znamená, vaše příjmení, čeho jste nomen omen?

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

To mě taky vždycky velice zajímalo a překvapivě i němčináři se v tom docela lišili, poněvadž to není úplně běžný jméno ani v německy hovořících zemích. A nejblíž tomu je vysvětlení jakási jáma na dvoře, což v podstatě mi 1 kolega na takovou odpověď řekl, „No tak seš prostě Dvořák", no a mě svitlo v hlavě a řekl jsem si, „Jé, to je prima, já jsem vlastně Dvořák", a to je hezký český jméno.

Tereza Kostková (moderátorka)

Kdybych to náhodou neuměla vyslovit, tak řeknu, že pan Libor Dvořák, zmatu všechny posluchače. Ne, Grubhoffer se mi říká vlastně dobře, musím říct.

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

No, je to, je to poměrně složité jméno a od dětství jsem vlastně zvyklý slyšet na skoro všechna jména začínající na "G", což se mi jednou vymstilo, poněvadž, když jsem tento bonmotek zmínil, tak dotyčný moderátor okamžitě zareagoval, „Takže slyšíte i na Gottwald?" A tak to jsme se dostali úplně do jiné oblasti, a tak jsem musel skromně říct, že to opravdu se mě dostalo a myslím, že bych neslyšel.

Tereza Kostková (moderátorka)

Tak Vaším oborem jsou parazité, teď to nechci, aby to znělo nějak, prostě je to jiná skupina. A klíšťata, jak jsem říkala. No, musel jste se Vy osobně nějak teda přehrát na ty koronaviry a ustoupila klíšťata vašemu zájmu nebo je pořád vnitřně máte jako na prvním místě? Jako z vašeho vědeckého pohledu na svět?

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

Tak klíšťata se z vědeckého hlediska staly vlastně až druhotně mojí láskou, poněvadž já jsem vychován, byl jsem vychován tady v Praze v Ústavu sér a očkovacích látek u pana doc. Dimitrije Slonima, což je skutečně legenda československé virologie a jsem na to velmi hrdý, že jsem mu mohl být, že jsem mohl být vlastně posledním jeho žákem. A takže u mě jsou viry na prvním místě definitivně a vlastně Libora naučila pak ta nouze housti s klíšťaty, protože s životní osudy mě z Prahy dostaly do Českých Budějovic, do tehdy nově vybudovaného Parazitologického ústavu v polovině osmdesátých let. A tam jsem sice nastoupil abych pracoval na viru klíšťové encefalitidy. A to byla pro mě, to bylo pro mě, počal, na počátku docela zajímavé téma, ale najednou jsem pochopil, že v těch možnostech, které tehdy naše věda poskytovala, že se vlastně už s tím virem nemůžeme moc posunout dál. Nemůžeme dostatečně konkurovat našim vídeňským kolegům, pokud šlo o virus klíšťové encefalitidy. Tak jsem se zamiloval do klíšťat, poněvadž jsem si uvědomil, že vlastně nikdo nic moc neví o tom, jaké vztahy se odehrávají mezi tím virem uvnitř, v tom, v tom těle niterného klíštěte obecného v našem případě Ixodes ricinus. Jeho slavné jméno lineovsky. A že by bylo zajímavé se věnovat těm jednotlivým součástkám uvnitř klíštěte, které nějakým způsobem mohou způsobovat, že ten virus je klíšťaty šířen, a přitom to klíště nedostane klíště, nedostane klíšťovou encefalitidu.

Tereza Kostková (moderátorka)

Sám svojí encefalitidu nedostane.

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

Ano, přesně tak, takže stalo se to pro mě vlastně takovou druhotnou, druhotným smyslem tý mé výzkumný a vědecký práce a nutno podotknout, že jsem posléze nebyl sám, že se na mě, v momentě, kdy jsme založili fakultu přírodovědeckou tak jsme najednou zjistil, že to obrovsky zajímá studenty a zajímá je to dodneška, takže my jsme vlastně jeden z nejvyhledávanějších programů, kde spoustu těch studentů Jihočeské univerzity končí a nejenom Jihočeské univerzity a také Linecké univerzity Keplerovy, se kterou máme...

Tereza Kostková (moderátorka)

Tam jste i propojeni.

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

Ano, tam jsme propojený, takže končí vlastně u nás v klíštologických laboratořích, ať už se věnují klíštěti samotnému nebo tomu viru klíšťové encefalitidy nebo Spirochetám Lymské boreliózy.

Tereza Kostková (moderátorka)

Musím říct, že samozřejmě posluchač chápe tu nadsázku, ale i vášeň člověka, který je pro něco zanícen opravdu málokdo mluví s takovou láskou o klíšťatech a vášní a v oku jiskru, jako Vy. Myslíte, že takhle někdy budete moci mluvit i o koronaviru? Že vás taky něčím třeba zevnitř fascinuje? Ať o tom mluvíme jako s láskou a pozitivně, ať to jde obtížně.

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

Já se ještě přece jen vrátím k tomu klíštěti, poněvadž...

Tereza Kostková (moderátorka)

Vidím, že ho milujete, ano.

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

Moje maminka obyčejná to prostá to žena z venkovské dědiny na žďárských vrších, tak ta když jsem doma vyprávěl o klíšťatech, tak říkala, říkávala: „Bože, hochu, co vy na těch klíšťatech pořád studujete, kdy jsou takový malý a musíte všechno vědět." No, ale tak jsem ji se snažil vysvětlit, že tomu tak není, no viry jsou pochopitelně ultra malé objekty a jak už jsem říkal, je to ve vědě pro mě láska číslo 1, takže v momentě, kdy se objevil koronavirus, tak se okamžitě mozek přeprogramoval na koronavirus a celou problematiku s tím spojenou. Až jsem měl trochu výčitky, jestli náhodou to nepovede k tomu, že začneme zanedbávat tu klíštologickou problematiku. To mě docela trápilo během jara, té první vlny, ale nakonec se ukázalo, že, že ne, že, že jsme se znovu vrátili celkem naplno k té problematice klíšťat a klíšťové encefalitidy . A že ten covid to, tenhle ten nový koronavirus nám zůstal jako téma, řekněme, vedlejší, ale přesto docela důležité, protože i z praktického hlediska se snažíme pomáhat tomu zdravotnickému systému našemu a zejména s testováním a nejenom tedy covid pozitivních spoluobčanů, ale, ale taky i práci, ve spolupráci s Infekčním oddělením českobudějovické nemocnice se snažíme také studovat plazmu těch nešťastníků, kteří to prodělali. Třeba s určitými komplikacemi a jsou teď, jeví se teď býti dobrým zdrojem těch specifických, virus neutralizujících protilátek.

Tereza Kostková (moderátorka)

No, k tomu všemu se právě dneska dostaneme. Na to máme ještě spousta času. Proložíme jednou pěknou písničkou a pan Libor Grubhoffer je tu s námi a bude i dále. Tak jsem velmi ráda, že jsem tak nějak správně vycítila, že našeho dnešního hosta, pana Libora Grubhoffera, by mohlo bavit povídat si i o virech i o klíšťatech. A vy jste mi to vlastně tím úvodním povídání potvrdil. Tak jste virolog, parazitolog, pedagog. To jenom pro posluchače, kteří se třeba naladili v tuhle chvíli. Mohu tedy ještě skočit k těm klíšťatům, kde vy jste stejně rád byl u nich? Právě jsem měla takový pocit, jestli maličko neustoupil do ústraní v tom zájmu, logicky ta novinka s koronavirem byla mocnější, tak jaké bylo letos vlastně to, to klíšťové léto? Jak si stálo? Protože o tom možná tolik informací nemáme teď. Laici, úplně.

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

Ano klíšťata bývají téma okurkové sezóny docela důležité, takže v médiích se objevují a musím říct, že opět jsme zaznamenali meziroční nárůst v počtu klíšťat, jakkoliv to nestudujeme nějak úplně detailně, tak nade vší pochybnost, ano, myslím, že tomu dobře nahrávala taky, nahrávalo jarní počasí letošního roku a dostatek vlhka a tepla, takže to klíšťata mají rádi, rády. A tím pádem jsou vlastně i rekordní počty zatím ty meziroční počty onemocnění, nemocných s klíšťovou encefalitidou a myslím, že se nepletu, i Lymskou boreliózu. Dokonce já, který provokativně tvrdívám, že na mě klíšťata nejdou, tak jsem si letos pořídil 4 klíšťata, z nichž jedno mně skutečně nakazilo Lymskou boreliózou.

Tereza Kostková (moderátorka)

No, neříkejte, vy jste takhle si prošel tou zkušeností?

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

Teď si procházím, teď právě dobírám...antibiotika.

Tereza Kostková (moderátorka)

Jak, jak to vypadá? Antibiotikem.

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

No, v tomhle tom případě mém to bylo zvláštní v tom, že skutečně jsem přehlédl při nějakém zápas, při mém zápasu s bujnou vegetací v mé rodné vísce, tak, tak jsem jedno to klíště přehlédl a přišel jsem na něj až druhý den, na larvičku. Takže to je o to zvláštní, protože ta by vědecky vzato neměla přenášet Spirochety Lymské boreliózy, virus ano, ale spirochety se nikomu zatím, ani nám, nepodařilo experimentálně prokázat ten přenos v laboratoři.

Tereza Kostková (moderátorka)

A teď Vy přímo můžete přijít jako s důkazem.

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

No ano, bohužel, jsem si to na vlastní kůži ověřil, ale bohužel také, když jsem poté, co jsem vylezl ze sprchy a zjistil jsem to niterné malé zvířátko už nasáté, tu larvičku, což je velikost špičky, hlavičky špendlíku, tak jsem neměl dost jaksi kuráže na to nebo nenapadlo mě, abych si vyfotil tu larvu pod, pod mikroskopem, protože to by byl jasnej důkaz, že teda i larvy mohou přenést, a upozorňuju, opravdu i posluchače, aby byli velmi opatrní, protože larvičky normálně na člověka skutečně nejdou, poněvadž ony jsou tam při zemi a vyhledávají drobné hlodavce, případně chodící ptáčky a po zemi, ale že když pak pracujete s nějakým zahradním strojem, jako je křovinořez a vlastně si ty, tu přízemní část vegetace tak různě šíříte i po svém vlastním těle a pracovním oděvu, tak, tak pak se i ty larvičky dostanou na, na, pod kůži tomu dotyčnýmu, což jsem byl v tomto případě já. Takže opravdu varuji, že, kromě toho, té pozornosti věnované covidu, covidu tak, že bychom měli.... dát pozor i na larvičky.

Tereza Kostková (moderátorka)

Dát pozor i na larvičky. Prostě stále nás ta příroda nějakým způsobem překvapuje. Povídáme si a povídat budeme z virologie, parazitologem a pedagogem, panem Liborem Grubhofferem na Dvojce. Povídáme si s panem Liborem Grubhofferem, virologem, parazitologem, také pedagogem. A zcela překvapivě vlastně ne, zatím o virech, jen tak letmo, ale o klíšťatech. Já u toho ještě tady zůstanu, protože hned, jak jste povídal o té své osobní zkušenosti, že jste říkal, že na vás doposud nelezla moc klíšťata, to znamená jsou typy lidí, na která nejdou moc klíšťata?

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

Určitě, zkušenost je taková, že ano. Je to podobně jako s komáry, když ten, ta strategie parazitických návyků těchto dvou naprosto odlišných skupin parazitů, tak je jiná, tak je to tak, poněvadž málo platné, každý máme nějakou svoji chemii. Takže tou je to dáno a je docela mrzuté, že v případě těch klíšťat, nikoliv komárů, ale u klíšťat o tom stále moc nevíme, která ta molekula toho speciálního pachu, který vydáváme individuálně tak je...nějakým způsobem atraktivní, ano.

Tereza Kostková (moderátorka)

Způsobuje, že, že odpuzuje. Anebo nebo přitažlivá.

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

Nebo naopak přitažlivá, přesně tak.

Tereza Kostková (moderátorka)

A kdyby jste to věděli, kdyby jste to dokázali najít tu molekulu, dalo by se i třeba na základě toho udělat teda, já nevím, sprej, který by si dávali i ti, kteří nemají tu molekulu nebo až by nelezly klíšťata na lidi, dá se takhle ta věda, jako může fungovat?

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

Může fungovat, možná, že tohle není úplně to, to hlavní téma, které by se komerčně, ale nepochybně člověk komerčně rád využije leccos a obohatilo by to jistě celou tu, ten, ten sortiment současný pro takzvané akaricidy, které, což jsou chemikálie vlastně plněné do nějakých laviček a lidé si je na sebe stříkají.

Tereza Kostková (moderátorka)

A fungují, nebo to je jenom komerční záležitost, upřímně.

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

V podstatě fungují. Otázka je, jak dlouho, ale myslím si, že přiměřeně a já je zase můžu jedině doporučit, aniž bych byl agentem jakékoliv sítě firem.

Tereza Kostková (moderátorka)

A promiňte, pane profesore, Vy jste se nenastříkal? Když jste chytil 4 klíšťata?

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

Já nějak nejsem ten stříkací typ, ale v případě těch larviček je, ta zrada je v tom, že normálně by asi, normálně na sobě najde člověk larvičku, když se, například při nějakém jarním rozbřesku, prvním jarním teple posadí někde, někdy i párek na, na mez a najednou se dáma nebo pán strašně diví, že je na něm 30 malých zvířátek, které nezná, a tak dostanu třeba, dostanu fotografii telefonem a s otázkou Libore, co to je? A no, já pak už vypadám jako odborník skutečně, protože, „Aha, vy jste se posadili někde na mez v přírodě." To je skutečně zážitek z letošního jara.

Tereza Kostková (moderátorka)

Mě se ještě nestalo, díky Bohu, aby po mě lezlo 30 malých zvířátek.

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

A těch 30 malých je proto, protože oni se vyklubou z těch stovek vajíček, které vyklade...

Tereza Kostková (moderátorka)

A nepřipomínají klíště, nepřipomínají vlastně...

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

Oni, oni připomínají, ale mají o 1 pár nožiček míň, oni mají vlastně 3 páry, 6 nožiček, zatímco to další vývojové stadium, ta nymfa, která ještě teda není pohlavně rozlišená, tak ta už má těch 8 nožiček, tedy 4 páry a dospělci samozřejmě taky. Takže to je trochu zrada, že má vlastně, že, že ty larvičky lidi ne úplně jsou schopni poznat. A, ale pak za takovýhle okolností se skutečně jich dá na, na sebe přitáhnout, přilákat strašně moc. Normálně oni tam, oni si je většinou seberou ti drobní hlodavci, kteří zrovna běží kolem a poskytnou jim vlastně tu první...

Tereza Kostková (moderátorka)

Přebývající fázi.

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

Ano, ano, tu krmi krev krevní, že jo. Proto, aby se převlékli pak následně do, získaly energii a převlékly se do té prostřední fáze, té nymfy.

Tereza Kostková (moderátorka)

No, a právě jedna larvička si vlastně spletla hlodavce s naším dnešním hostem, virologem, parazitologem a pedagogem, panem Liborem Grubhofferem. Budeme si povídat i nadále na Dvojce. Já vlastně z té nečekané historky našeho dnešní hosta, pana Libora Grubhoffera, virologa, parazitologa o tom, jak nečekaně sám na sobě našel 4 klíšťata, až do té doby se mu vyhýbaly, tak vlastně mě to navádí na další otázky. Tento váš osobní příběh, může to tedy znamenat, že jste chytili třeba i jiný druh klíštěte? Čímž se vracím k informacím dřívějším, že, už loni se to psalo, že k nám přijdou nějaká balkánská klíšťata nebo exotická klíšťata, takoví migranti klíšťoví. Že je to? Stalo se to? Může to být jiný druh, že si Vás vybral nebo jdou úplně slepým směrem?

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

Ne, ne, ne v tomhle tom případě zcela určitě ne, ale je to pravda, s tou celou fobií kolem migrace lidské společnosti, tak se dostalo do popředí těch mýtů i zprávy o šíření klíšťat, zavlečení klíšťat, zavlečení je vždycky možné a nepochybně lidí odjíždí, odjezd, odjíždějí se svými miláčky také na dovolené do těch teplých oblastí a tam odsaď ze Středomoří si skutečně můžou přivést jiné, jiný druh klíštěte. Stejně tak z jižní Moravy si mohou přinést jiné, jiné 2 druhy až 3 druhy klíšťat běžně. Dokonce teď pozorujeme, že právě ta ta Lednicko-valticko-mikulovská oblast, že je, že právě ta jihomoravská klíšťata nebo klíšťata typická pro lužní lesy tak, že už se stěhují právě s tím. S tou průměrně se asi opravdu zvětšující teplotou, zvyšující teplotou i do Čech, takže už jsou, kolegové z veterinární univerzity z Brna už mají takovou akci, dokonce mají na to aplikaci v telefonu, do te, do telefonu pro veřejnost: Chyťte si svého, svého pijáka, což je teda český název pro to jedno z těch moravských klíšťat, piják lužní.

Tereza Kostková (moderátorka)

Platí, když vytáhneme klíště do 24 hodin, že nás nemůže nakazit nebo to je další z takových trošku šířených, ne úplně pravdivých informací? Já bych teda chtěla, aby jste řekl, že to platí, samozřejmě. To bych si přála.

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

Těch 24 hodin už je poměrně hodně. Klíšťata, jak vidíte z mé osobní zkušenosti, tak to tak bylo cirka do 24 hodin a to už...

Tereza Kostková (moderátorka)

Už jste to měl.

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

Jsem k tomu předání došlo. Ale řekl bych, řekněme, prvních 8 hodin je přípravná fáze klíštěte na to sání. To znamená, ona si skutečně toho, klíště si toho hostitele připravuje a v rámci té přípravy, to znamená, že do něj, že se mu dostane ve vhodném místě do podkoží a naruší dob a v této fázi, kdy je tedy už v podkoží, vyhovuje mu to mít, tuší, že tam je ve správném místě ta céva, tak ze které bude odvádět krev, respektive z loužičky, kterou si vyrobí, tak on začne vypouštět, to klíště začne vypouštěl takové látky jako, aby, aby hostitel nepoznal a ne nedrbal se, jo? Čili takové antidrbací látky. Hrozně zajímavá chemie.

Tereza Kostková (moderátorka)

No, to je, protože já myslela, že to poznáme právě protože to moc svědí.

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

Ne, klíště právě se přehlídne proto, že, že dokáže tuhle fázi svědění eliminovat tou, těmi, těmito, tím přípravkem, který vypustí ze svých slinných žláz, jo?

Tereza Kostková (moderátorka)

Ježiš, to je neuvěřitelně vychytaný.

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

Ano, to je obrovsky, mají to, ta evoluce tedy, kdo věří na evoluci, kdo ne, tak v každém případě ten historický vývoj života, ten to vychytal dokonale u klíšťat. Takže z toho důvodu právě ty klíšťata my máme tak, nás tak fascinujou, protože oni jsou opravdu dokonalými parazity. To je jedna skupina molekul, které vypouští, ale potom si potřebují také, připravují se na dlouhodobý pobyt na hostiteli. Dospělci až 7 dní, že jo, tak to už znamená, aby ten hostitel skutečně nebyl iritován. To znamená, aby neměl potřebu drbat, aby se, aby mu bylo, byla potlačena imunita, aby nevytvářel protilátky proti tomu co vychází z toho klíštěte a tím pádem se klíšťata, klíštěti neudělalo špatně. A když jsem mu, když, když tam nevypustí ty látky tlumící imunitu hostitele, tak se mu skutečně špatně udělá a odpadne. Na tom zase jsou založeny ty představy o těch vakcínách proti klíštěcímu sání, na kterých mi taky u nás pracujeme. Čili, je to celá farma, celá apatyka, kterou oni umí z těch, v těch slinných žlázách provozovat a tou apatykou zásobují vlastně místo toho, té rány a zase to, co lidé také neví, neví, oni si myslí, většina veřejnosti si myslí, že to klíště prostě, když pronikne do podkoží, tak a má nalezenou tu cévu tak, že tu , že se napojí na tu cévu, ale to by nemohlo fungovat, poněvadž ten, ten hydrodynamický tlak prostě tam by ta fyzika nemohla fungovat, tak on, tak oni co udělají, oni naříznout, oni mají takový nůžky na plech v tom zařízení, v těch kusadlech jejich a naříznout tu cévu a vyrobí si loužičku krve a z té loužičky krve pak 7 dní sajou, protože ta krev se jim nesrazí, neboť jedna z těch látek, kterou produkují v těch svých slinných žlazách a slinama pouštějí do hostitele, také brání srážlivosti krve.

Tereza Kostková (moderátorka)

Je to prostě neuvěřitelné.

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

Je to neuvěřitelnej parazit.

Tereza Kostková (moderátorka)

Co oni umí a co Vy všechno víte. Náš dnešní host pan Libor Grubhoffer virolog a parazitolog. Povídáme si s virologem a parazitologem, panem Liborem Grubhofferem, také pedagogem. Jsem mu právě říkala, že kdybych byl jeho žák, tak by mě strhl k tomu, abych to také studovala. To asi v tomhle životě nestihnu, ale v příštím se k vám hlásím. Tak se omlouvám za neškolenou otázku, neb jsem ji ještě u vás nestudovala. To znamená, teď mluvíme o parazitech, o klíšťatech, tak i virus je vlastně parazit, ne? Protože žije z nás a tím nám ubližuje a díky tomu, že je v nás, tak žije.

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

Určitě.

Tereza Kostková (moderátorka)

Takže je to parazit nebo mu tak neříkáte? Chování parazitické.

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

Rozhodně každá učebnice virologie začíná tím, že viry jsou obligátní paraziti. Můžeme říct absolutní paraziti, poněvadž oni nemají jinou volbu, než ten jejich parazitický způsob existence.

Tereza Kostková (moderátorka)

Takže oni vlastně jinak nejsou úplně živí, oni jsou živí až, když...

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

Teď jste uhodila na tu hlavičku, úplně přesně, protože to je takový filozofický téma přírodních věd, je-li, jestli je virus živý nebo není. Správná odpověď je, samozřejmě virus jako takový živý není a já říkávám studentům virus je makromolekulární komplex. To je po výtce chemická záležitost, to je komplex, směs bílkovin a nukleových kyselin, občas tam bývají nějaké lipidy, ale nemají, ale jako takový se chovají prostě jako makromolekulární, jako veliká, jako veliké molekuly, které jsou spasovány dohromady patřičným způsobem a ten život, ten jim vdechne teprve až hostitelská buňka, až když se dokáží dostat přesně do té buňky, která, která jím je určená, tím vztahem, že má z toho, z podstaty toho takzvaného receptoru třeba na povrchu té hostitelské buňky, že přes ten receptor se virus naváže a pak už následují ty další fáze té vznikající infekce. To znamená, prolomí se vlastně přes ten, přes ten receptor dovnitř do nitra buňky a celá ta mašinérie se rozjede a ovládne buňku. Čili, buňka pak pracuje, pracuje na tom viru a je zase otázka, jestli je to vztah nějakým způsobem vyvážený, to znamená, že ten virus si nechce zabít všechny své hostitelské buňky. To znamená, chová se tam rafinovaně, vlídně...

Tereza Kostková (moderátorka)

Aby tam mohl zůstat a být živý.

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

Aby tam mohl zůstat dýl.

Tereza Kostková (moderátorka)

Aby neumřel s tím organismem.

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

Přesně tak a z toho pak plynou ty nejrůznější perzistentní infekce, to jsou ty nepříjemnosti, například s prostým oparem, který trápí spoustu, spoustu lidí, ale k tomu má, májí obecně náchylnost většina, většina virů v celé té jejich diverzitě. No a většinou ty vztahy, které jsou dostatečně historicky nedovyvinuté, evolučně krátké nebo koevolučně krátké, historickým vývojem krátké, tak v těchto vztazích se ty viry chovají brutálně agresivně.

Tereza Kostková (moderátorka)

A to je to, co zažíváme teď, pane profesore? To, že je to tedy nové?

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

To zažíváme přesně tak, ano. Ano, přesně tak. Je to nové. Problém je, že to nové, že toho host, aby to bylo staré, tak toho se naše generace nedožijí, takže jak říkám ty koevoluční vztahy, ty se ustavují vlastně po staletí až tisíciletí, takže odtud je vlastně s těmi viry problém. Ale naštěstí vlastně člověk při své rafinovanosti už také ví, jak na ně.

Tereza Kostková (moderátorka)

Takže takový právě souboj, který možná i teď zažíváme víc než bychom chtěli a myslím, že úpně krásně se nám proto otevřel prostor po písničce s panem Liborem Grubhofferem, virologem a parazitologem na Dvojice. Pro mě velmi zajímavé povídání s virologem, parazitologem a pedagogem, panem Liborem, panem profesorem Liborem Grubhofferem. Tak se nám to opravdu hezky otevřelo na tu úplnou současnost. Tak když bych zůstala lehce v té nadsázce, ne že bych vám to přála, vůbec ne, ale když už jste říkal, že jste si zažil to klíště, zažil jste si, nedej bože, už i nějaké osobní setkání s koronavirem? Můžete mít nějakou podobnou zkušenost nebo naštěstí ne?

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

No, představte si, že ano, poněvadž naše dcera Anička přinesla koronavirus ze školy, takže podařilo se jí ho celkem rychle předat mé manželce, mamince své a také babičce, takže já jsem skončil v tu chvíli v karanténě, oni v izolaci, v karanténě, abych s ním, s nimi byl v jejich izolaci.

Tereza Kostková (moderátorka)

A doma jste to rozdělili nebo jste se úplně odstěhoval?

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

V jednom bytě, ne, neodstěhoval, byli jsme v našem 3 poměrně velkém a s hlavně s vysokými stropy, 3+1 bytě a kupodivu teda všechny 3 mé průběžné testy byly negativní, takže jsem to přečkal, přečkal negativní.

Tereza Kostková (moderátorka)

Takže larvu jste chytil od klíštěte, ale naštěstí ne koronavirus.

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

Ano, ano. Takže skutečně jsem si to nějakým způsobem také už i z tohohle hlediska mohl...

Tereza Kostková (moderátorka)

Prohlédl z zblízka.

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

Prohlédl z blízka. Nemůžu říct prožil přesně, ale mám už s tím určitou osobní zkušenost a teď nakonec to už není vůbec vzácná záležitost a těch zkušeností v našem okolí má každý už několik.

Tereza Kostková (moderátorka)

Kam se, kam se, pane profesore, vlastně tuhle chvíli teď stavíte, protože ono to je asi opravdu tak neprozkoumané, tak nevyzpytatelné, že je obtížné dělat nějaké závěry, ale v jaké jsme teď fázi? Je to opravdu teda nový druh, který jsme si po prázdninách přivezli nebo jenom dřímal? Co už o něm víme, nevíme? Prostě něco k té úplně autenticitě, teda teď v přítomnosti.

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

Tak skutečně není důvod k tomu si myslet, že to je jiný typ nebo jiná varianta toho to nového koronaviru. Rozhodně ne, je to pořád ten stejný virus. Koronaviry mají jednu velkou vymoženost vůči ostatním virům. On, ony jsou schopné opravovat do určité míry chyby, které vznikají těmi mutacemi. Lidé tuší a často o tom hovoří, jestli už ten virus mutuje a jak moc mutuje a tak dále. Tak koronaviry skutečně mutují méně, než například chřipkové viry. Chřipkové viry to je úplně jiná ještě liga, abych tak řekl, pokud jde o jejich nadání proměňovat se v čase. Tam hrají ještě další role, věci roli, ale než, řekněme, jiné běžné RNA viry, tak koronaviry mutují rozhodně méně. A to řekněme, třeba 5× až 10× a tudíž se nemáme důvod, ani průběžná data, dnes je to opravdu velmi dostupné všechno to, ty miliony sekvencí, které se stále testují i u koronaviru, tak to jenom dokumentuje a dokládají. No, a jenom se změnily pochopitelně podmínky, takže dneska se nám může zdát, že ten průběh té pandemie je jiný, než tomu bylo na jaře, na jaře jsme byli úplně někde jinde v těch mezi denních přírůstcích, a tak dále. Může se nám zdá, že ten virus je asi nějak víc agresivní, ale není tomu tak. Je to pořád stejný virus. A je to, je to v chování té společnosti jako hostitelských organismů vlastně pro, pro koronavirus a a je to také v té změně těch pandemických poměrů. Už je ve změně struktury těch skupin lidí. Teď jsme si uvědomili po létě, že vlastně najednou je nějak víc těch mladých lidí nakažených, zatímco na jaře se to zejména týkalo seniorů. A to, ale jsou jenom skutečně dojmy, které my sledujeme jako zúčastnění pozorovatelé.

Tereza Kostková (moderátorka)

Protože už nemáme tolik času, tak volím jenom jednu z otázek, která teď mě třeba připadá důležitá, neb se o ní také oni hodně mluví, protože se blíží více či méně, ať chceme nechceme, dojde k nějaké poměru promořenosti, ať to bude virem samotným nebo očkovací látkou, která se vyvíjí dřív či později. Já jsem slyšela několik, několik jakoby seriózních tvrzení, že stačí přes 40 %, někde, že je potřeba až 80. Tak Vás, jako odborníka, kterého tu mám face to face, kolik je tedy potřeba, abychom, řekněme, už si vůči tomu stáli nějak pevněji?

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

Tak lidé si zvykli, zvykli hovořit o tak takzvané kolektivní imunitě, někdo to nazývá promořenost, a tak dále a tam skutečně tam platí to, že 70-80 % populace...

Tereza Kostková (moderátorka)

Teď je jedno, jestli z vakcíny nebo z toho, že už to někdo chytil nebo to není jedno?

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

Definitivně z infekce, z vakcín je to trochu komplikovanější, protože vakcína má svoji protektivní účinnost takzvaně a každá vakcína má jinou, takže to budou právě zajímavé hodnoty až ty hráči, kteří připravují a už jsou skoro na cílové pásce, tak až zveřejní tyto údaje, jestli jejich vakcína má šedesátiprocentní, potom to není žádná sláva a bude znamenat a znamenalo by to proočkovat úplně každého, úplně plošně, totálně. Kdyby se podařilo některé z těch vakcín dotáhnout do konce do osmdesátiprocentní protektivní účinnosti, tak tam už...

Tereza Kostková (moderátorka)

Může být méně těch lidí.

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

Tam stačí 70 % populace být proočkováno a samozřejmě minus to, ten aktualita, ta aktuální promořenost, že jo? Kterou, která je...

Tereza Kostková (moderátorka)

Se zatím neměřila?

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

Se neměřila seriózním způsobem rozhodně. Bylo to taky, to co proběhlo tady u nás hnedka na začátku jara, tak chápu, že jsme byli nějakým způsobem dychtivý už tenhle údaj vědět jako hodně brzo, ale i s těmi technickými prostředky, diagnostickými, které se použily, tak to nemělo šanci v podstatě na úspěch. Ale ani v těch dalších zemích jako Švédsko nebo spíš tam je potřeba brát asi ty výsledky za na, za bernou minci nebo v Německu, tak, tak došli k velmi nízkým číslům, pod 10 %. Tak jak to vypadá teď, to by bylo zajímavé vědět a myslím si, že i ta, ty nástroje té diagnostiky dneska už by měly být lepší než ty, ty v čase jarního nástupu.

Tereza Kostková (moderátorka)

Pane profesor, myslím, že máme rozpovídáno tolik témat, tolik věcí je nových před námi v této souvislosti, že věřím, že se ještě zase brzy třeba spolu uvidíme s dalšími novinkami.

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

To bych si moc přál.

Tereza Kostková (moderátorka)

Děkuju, děkuju Vám za návštěvu a přeju hodně zdraví, hodně štěstí a budu se těšit

Libor Grubhoffer (profesor, virolog, parazitolog)

To samé pro, pro Vás a posluchače a děkuji Vám za pozvání, velice moc si to považuju.

Tereza Kostková (moderátorka)

Já také, děkuju. Naším dnešním hostem byl virolog a parazitolog, pan Libor Grubhoffer.