Televize Beey pro osoby se sluchovým postižením

Back

Pátek 13. 11. 2020

ČRo Plus: Vinohradská 12 - Vinohradská 12 - Střet zájmů premiéra Andreje Babiše

Vinohradská 12 - Střet zájmů premiéra Andreje Babiše


A já bych znovu zopakoval, že to není pravda. Že Česká republika nebude vracet peníze, protože na to není ani nejmenší důvod.

Do Česka dorazil další klíčový rozbor, který si nechala Evropská komise vypracovat ke střetu zájmů premiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, a je víc než zřejmé, že obhajoba tuzemských úřadů v reakci na dosavadní nálezy evropských auditorů komisi příliš nepřesvědčila. Brusel totiž trvá na tom, že Babiš stále ovládá holding Agrofert, a porušuje tak českou i evropskou legislativu o střetu zájmů. Jak Evropská komise ve své čerstvé zprávy tento postoj zdůvodňuje? A co se bude dít dál? Je pátek 13. listopadu, tady je Lenka Kabrhelová a Vinohradská 12, zpravodajský podcast Českého rozhlasu. Kristýna Guryčová, reportérka serveru irozhlas.cz. Ahoj Kristino.

Ahoj, dobrý den.

Tak, Kristýno, my jsme tady spolu seděly naposledy, bylo to někdy počátkem srpna a dělaly jsme tu takový miniaudit všeho, co jsme v tu chvíli věděly o vyšetřování možného střetu zájmů premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše, a zároveň všeho, co se týkalo vyplácení dotací pro podniky z holdingu Agrofert, teď jsme tedy zase o kousek dál, Evropská komise se vyjádřila k premiérovu střetu zájmů, co jsme se dozvěděli? Jaký je její závěr?

Tak Evropská komise koncem října poslala do Česka další klíčový rozbor ke střetu zájmů. Jde vlastně o součást navazující korespondence k tomu finálnímu auditnímu šetření o vyplácení právě evropských dotací pro holding Agrofert, který Andrej Babiš vložil před třemi lety do svěřenských fondů, a v tom dopisu se píše, že Evropská komise nadále trvá na tom, že Andrej Babiš ovládá Agrofert, ať už přímo, či nepřímo, právě přes svěřenské fondy a že se nadále podílí na rozdělování evropského rozpočtu v Česku a že je tedy ve střetu zájmů.

A co je to tedy vlastně za dokument? Když říkáš, že je to dopis, tak kdo ho tedy vypracoval, komu ho vlastně Evropská komise tady v Česku zaslala?

Je to dopis v angličtině, který má 8 stran, je opatřen celkem 198 stranami příloh, které podrobně rozebírají ty jednotlivá zjištění z finální auditní zprávy, je to dopis, který vypracovala Evropská komise a adresovala ho přes české zastoupení v Bruselu pro Ministerstvo pro místní rozvoj, které je vlastně takovým národním koordinátorem evropských dotací v Česku a zastřešuje právě tu komunikaci s Evropskou komisí a nějakým způsobem i koordinuje ty odpovědi do Bruselu s českými úřady, kterých se to dotýká, což je tedy hlavně Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo práce a sociálních věcí, je tam i pražský magistrát, protože i tam se kontrolovaly některé dotace. Takže je to zhruba 5 míst, které Ministerstvo pro místní rozvoj musí koordinovat a od kterých vlastně sbírá ty jednotlivé reakce na auditní šetření.

Takže abych se v tom zorientovala, jenom jestli tomu rozumím správně, když se podíváme na celou tu dlouhou ságu, tohle je jedna odpověď na výhrady českých úřadů vůči tomu auditnímu šetření? Je to správně?

Přesně tak, protože zhruba před rokem do Česka přišla finální zpráva, která tedy konstatovala Babišův střet zájmů, česká strana, respektive Ministerstvo pro místní rozvoj pak mělo nějaký čas na to reagovat, oni zaslali do Bruselu odpověď koncem května, to vypracování odpovědi se trošku prodloužilo kvůli koronavirové krizi, Česko tedy mělo možnost reagovat na ty jednotlivá zjištění, nějakým způsobem třeba upřesnit některé informace, rozporovat to a teď Brusel znovu nastudoval tu odpověď české strany, v některých případech třeba i na argumenty české strany přistoupil a v některých případech trvá na těch svých původních zjištěních a požaduje, aby Česko implementovalo ta jednotlivá doporučení z finální zprávy. Ono už část jich je uzavřených, ale část jich stále běží, takže ta korespondence je hlavně o tom, jakým způsobem Česko plní ty jednotlivá doporučení, které je vlastně povinno nějakým způsobem naplnit.

A dostáváme také odpověď na otázku, jestli premiérovy firmy, které jsou teď tedy ve svěřenském fondu, ale patří do holdingu Agrofert, tak jestli měly právo na to, pobírat unijní dotace? Protože to je jedna z otázek, na kterou se všichni snažili získat odpověď během těch uplynulých měsíců, roků.

Přesně tak. Přesně tak, to je vlastně ta stěžejní otázka. Evropská komise to tam poměrně jasně píše, protože ona je poměrně velmi kritická v tom svém osmistránkovém dopisu. Říká, že Andrej Babiš stále je ve střetu zájmů, protože to řešení, že vložil Agrofert svěřenských fondů, podle ní nestačí. A říká, že české orgány se k té jeho konfliktní situaci staví nedostatečně, že ty opatření, která byla od toho auditního šetření přijata, že nestačí. Mezi nimi bylo třeba to, že premiér Andrej Babiš chodí při projednávání těch citlivých témat nebo témat týkajících se evropských dotací, tak chodí takzvaně za dveře, že se jednání neúčastní. A podle Evropské komise to jednoduše nestačí.

Chození za dveře prostě není dost.

Přesně tak. A co se týče té otázky k dotacím pro holding Agrofert, tak v tom dopisu se výslovně píše, že veškeré dotace, které holding Agrofert získal po září 2017, jsou nezpůsobilé, že na ně vlastně neměl nárok, protože jsou v rozporu s tím českým zákonem o střetu zájmů, a původně se mělo za to, že rozhodné datum je únor 2017, což byla i doba, kdy Andrej Babiš vložil Agrofert do svěřenských fondů a kdy vlastně začala platit část toho českého zákona o střetu zájmů, ale po únorovém nálezu Ústavního soudu, který ten výklad zákona zpřesnil, tak se má za to, že v únoru začalo platit ustanovení zakazující vysokým funkcionářům vlastnit média a až o několik měsíců později, tedy v září 2017, začalo platit to ustanovení, které zakazuje firmám, které alespoň ze čtvrtiny vlastní člen vlády, pobírat dotace nebo investiční pobídky.

Ode dneška začíná platit zákon o střetu zájmů. Ten omezuje podnikání členů vlády. Firmy ministrů se už nebudou moct ucházet o veřejné zakázky, investiční pobídky a nenárokové dotace. Novelu nejvíc kritizovali zástupci hnutí ANO, podle kterých je zákon namířený hlavně proti jejich předsedovi Andreji Babišovi. Ten minulý týden oznámil, že kvůli zákonu vložil akcie svých firem Agrofert a Synbiol do svěřenských fondů.

Akcie jsem se zbavil, nejsem akcionář, vyhověl jsem teda tomu zákonu o střetu zájmů, který jsme samozřejmě měli mít tady už dávno, nebudu mít žádné informace o společnosti a žádným způsobem do ní nebudu zasahovat.

Zákon o střetu zájmů platí. Ústavní soudci rozhodli, že není v rozporu s Ústavou a zamítli návrhy prezidenta Miloše Zemana i skupiny poslanců z hnutí ANO a Úsvit na jeho zmírnění.

/ukázka/

Rozhodnutí, na které se čekalo 3 roky, oznámil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský dnes ve 2 hodiny odpoledne. A soudce Jan Filip pak v podrobném odůvodnění vysvětlil, že současné znění zákona o střetu zájmů je v souladu s Ústavou.

Zákon o střetu zájmů ve znění zákona 14 z roku 2017 je speciálním zákonem. Je to veřejnoprávní norma, které se musí přizpůsobit soukromá osoba, která vstupuje do oblasti výkonu veřejné moci. Nikoliv, že by se veřejné právo mělo přizpůsobovat normám práva soukromého.

Premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš řekl, že rozhodnutím Ústavního soudu se pro něj nic nemění.

Já ho samozřejmě respektuji, ale považuji to za absurdní. Já jsem podle toho zákona vždycky postupoval a samozřejmě ctím naše zákony.

Takže v září 2017 je to rozhodné datum, byla to podle všeho i jedna z námitek české strany, na kterou tedy Evropská komise přistoupila. V té době ale Andrej Babiš nebyl ve vládě, protože on v květnu toho roku skončil jako ministr financí v Sobotkově vládě.

Hrad už obdržel návrh premiéra Bohuslava Sobotky z ČSSD odvolat ministra financí z hnutí ANO Andreje Babiše z vlády. Podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka ale chce prezident Miloš Zeman s rozhodnutím ještě počkat.

My budeme velmi trpěliví a počkáme si, zdali toto stanovisko pana premiéra platí, protože u Bohuslava Sobotky nevíte, zda to, co řekne v 10 hodin dopoledne, platí ve 22 hodin večer.

Andrej Babiš ve vysílání Radiožurnálu prohlásil, že premiér Bohuslav Sobotka používá všechny prostředky k jeho likvidaci. Odstoupit z vlády nechce.

Já si myslím, že bysme neměli odcházet, protože není důvod. Není důvod ani na mé odvolání, je to vymyšlené, pan premiér všechno likviduje kvůli tomu, že potřebuje ukázat ve své straně, jaký je borec. A každou chvíli jako mění stanovisko. Je to absurdní.

Novým ministrem financí se stal poslanec Ivan Pilný z hnutí ANO. Jmenoval ho prezident Miloš Zeman. Ten zároveň skoro po třech týdnech vyhověl návrhu premiéra a z postu odvolal Andreje Babiše. Ten řekl, že rezort Pilnému předává v dobré kondici.

A premiérem menšinové vlády z ČSSD se stal až v prosinci 2017, tudíž to rozhodné datum pro něj by bylo až prosinec 2017 a od té doby tedy všechny dotace pro Agrofert jsou nezpůsobilé a Brusel žádá jejich zastavení.

Když se na to podíváš, na ten dokument, tak teď nás vezmu trošku stranou. Na jaké argumentační bázi k tomu všemu vlastně Evropská komise přistupuje? Ty jsi tady totiž zmínila jednu věc, kterou se často hájí české úřady, a sice, že z jejich pohledu je všechno v souladu s českým právem. Evropská komise tvrdí, že to tak není. Tak o co se ona vlastně argumentačně opírá? Dá se to shrnout?

Evropská komise to v tom aktuálním dopisu poměrně dobře shrnuje, protože říká, že premiér se nadále podílí na těch jednotlivých rozhodovacích procesech, které právě mohou ovlivnit zájmy holdingu Agrofert. Což už řekla v té závěrečné zprávě zaslané před rokem, tak řekla, že to řešení skrze svěřenské fondy není dostatečné, protože premiér Babiš má nadále vliv na holding Agrofert, na to, jak se s ním nakládá. Vedle toho má vliv na vládě i na to, jakým způsobem se rozhoduje o evropských dotacích, vedle vlastně porušování toho zákona o střetu zájmů v tom českém prostředí, tak podle Evropské komise porušuje i evropské nařízení o střetu zájmů, které začalo platit v srpnu 2018. A podle něho stačí k tomu, aby funkcionář byl ve střetu zájmů, to, aby byl pouze ohrožen jeho nestranný a objektivní výkon funkce. To znamená, že tam může být pouze to riziko, nemusí nalézt třeba konkrétní důkazy pro to, že se skutečně ten zákon o střetu zájmů porušuje.

Jinými slovy, premiér podle Evropské komise může být ve střetu zájmů čistě už jenom proto, že je premiér a z té pozice má rozhodovací pravomoc o některých věcech, které v konečném efektu můžou dopadnout na holding Agrofert.

Přesně tak.

Premiér dlouhodobě, jak víme, jakoukoliv možnost pochybení odmítá. Jak, Kristýno, reaguje teď na ten nejnovější dokument?

Tak on reaguje od začátku stále stejně, a sice, že žádný střet zájmů nemá, Česko žádné dotace do Bruselu vracet nebude, a to je i odpověď, kterou mi zaslal v aktuální reakci právě na ten dopis Evropské komise, v té odpovědi psal, že Agrofert neovládá a že ho neřídí a že holding vložil do svěřenských fondů a že rozhodně žádné zákonné normy neporušuje.

Fráze, kterou Andrej Babiš opakuje několik let, že Česko do Bruselu žádné peníze vracet nebude, je to pravda ve světle toho nového dokumentu?

Tak ono je to trošku slovíčkaření, protože Česko by ve finále evropské dotace vyloženě nevracelo, ale byl by o ty částky, které označují za chybové, tak by byl pokrácen balík příštích dotací, které do Česka přitečou. Ale fakticky by o ty peníze, které by třeba mohly čerpat jiné firmy, Česko přišlo. Takže z jeho strany je to práce se slovíčky. On tvrdí, že ty jednotlivé audity a i teď ten aktuální dopis neviděl, že to je záležitost, kterou má k dispozici pouze Ministerstvo pro místní rozvoj a že právě na něj se máme obrátit s těmi konkrétními dotazy. Přitom ta záležitost se ho přímo dotýká. Takže on vlastně nemá potřebu to nějak dál řešit, já jsem ho vyloženě ptala, jestli je třeba ve hře to, že by vyloženě prodal holding Agrofert, protože to je jedna z možností, která se zmiňovala, vedle toho, že samozřejmě může odstoupit z vládní funkce, anebo může holding Agrofert jednoduše přestat čerpat dotace. A právě na ten dotaz ohledně prodeje Agrofertu pouze odpověděl, že akcie uložil do svěřenského fondu a že s nimi nijak nedisponuje a z jeho pohledu na holding Agrofert a to jeho hospodaření nemá žádný vliv.

Když se podíváme na to, co tedy vlastně Evropská komise zjistila, co se týče těch dotací, ty jsi popisovala několik různých příkladů, ve kterých ty dotace podnikům z holdingu Agrofert nemusely být na místě nebo neměly je ty podniky čerpat, můžeme pár konkrétně jmenovat?

Určitě, tam jde totiž o to, že Evropská komise vedle střetu zájmů šetřila i procesní nastavení jednotlivých dotačních programů a vedle porušení právě legislativy o střetu zájmů odhalila i poměrně vysokou chybovost u projektů pro holding Agrofert, na které by se třeba zákon o střetu zájmů ještě nevztahoval, protože byly třeba uděleny před tím rokem 2017. A mezi ně patřila třeba už poměrně proslulá dotace pro pekárnu Zelená louka, která vlastně tu dotaci čerpala na stavbu linky pro lepší toastový chleba značky Penam, byl to projekt v hodnotě 400 000 000 Kč, na který měla dostat firma z Bruselu celkem 100 000 000 Kč.

Česku hrozí, že z evropských fondů nedostane desítky milionů korun. Ty už přitom Ministerstvo financí poslalo holdingu Agrofert. Server irozhlas.cz zjistil, že ministerstvo od loňského prosince nedalo Bruselu k proplacení projekty za víc než 161 000 000 Kč. Reagovalo tak na to, že komise vyplácení části evropských dotací pro Agrofert pozastavila. Stále totiž nerozhodla o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO, který Agrofert vložil do svěřenského fondu. Holding ze státní kasy dostal i 100 000 000 na stavbu linky na zdravější a chutnější toastový chléb pekárny Penam.

Jedná se o linku na toastový chléb, kterou loni v březnu rozjel Penam v Herinku u Prahy v pekárně Zelená louka. Díky ní se má vyrábět zdravější a chutnější chleba bez konzervantů. Její stavba měla podle popisu projektu stát 400 000 000 Kč, přičemž celých 100 000 000 bylo schváleno z evropských peněz. Ta podpora z Evropské unie už tehdy vyvolala kritiku. Například konkurenční společnost United Bakeries totiž pro Hospodářské noviny uvedla, že stejný inovativní toastový chléb vyrábí už 8 let a bez dotací. Tak to třeba podle Evropské komise byl projekt, který vůbec neměl projít tím sítem výběru úředníků, protože jednoduše nebyl inovativní. A to byla hlavní podmínka, na základě které se ta dotace mohla čerpat. Tato dotace těch 100 000 000 Kč bylo už proplaceno z českého rozpočtu, ale ta platba nebyla právě kvůli auditnímu šetření předložena do Bruselu, takže teď se teprve ukáže, jestli české úřady budou tu částku třeba vymáhat zpátky po holdingu Agrofert, anebo jestli to zaplatí čeští daňoví poplatníci. Takže to třeba byla jedna z těch dotace, kterou administrovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, a právě u operačního programu Podnikání a inovace Ministerstva průmyslu a obchodu odhalila Evropská komise poměrně vysokou chybovost. U toho vzorku projektů Agrofertu, které vlastně posuzovala, řekla, že tam byla chybovost 67 %, což je velmi vysoké číslo a vedle dotace pro Penam se to třeba týkalo dotace pro Lovochemii nebo dotací pro výrobce Cerea, tam vlastně byla i specifická situace, protože oni označili za chybové hned 5 projektů a u dvou z nich našli střet zájmů, který se vlastně netýkal premiéra Babiše, ale týkal se jednatele firmy, protože ta spolupráce na tom projektu probíhala se spřátelenou firmu, kterou vedl jeho bratr, takže tam byla i takováhle zvláštní záležitost, takže to jsou dotace, které Evropská komise požaduje, aby se zrušily, aby se vrátili, aby se to vyřešilo, a například už u jedné starší dotace pro Lovochemii Česko třeba i přes svůj nesouhlas nakonec řeklo, že tu dotaci vyjme z evropského financování. Takže to třeba bylo jedna z těch zjištění, které se už uzavřel, a pak třeba tam byla dotace pro Etanol Energy, tam bylo riziko dvojího financování a byla to dotace, kterou tedy zahrnula Evropská komise do té finální auditní zprávy, ale třeba nakonec po připomínkách českých úřadů řekla, že ji uznává a že ta dotace byla způsobilá. Takže teď se vlastně řeší ty jednotlivé dotace plus Brusel požaduje, aby se zkontrolovaly i zbývající, dosud neprověřené dotace pro Agrofert právě z toho dotačního programu Podnikání a inovace právě kvůli té vysoké chybovosti. A podle dokumentu se na tom tedy aktuálně pracuje, Ministerstvo průmyslu a obchodu to má aktuálně kontrolovat, když jsem se na to ptala ale šéfa resortu Karla Havlíčka za hnutí ANO, tak na to nechtěl odpovědět s tím, že ta korespondence je stále v režimu důvěrné, a že se tím pádem k tomu nechce vyjadřovat.

Takže nechtěl se vyjadřovat ani k tomu, že ta chybovost při rozdělování peněz, které plují z Bruselu, ale potom s nimi zacházejí výhradně české úřady, tak k tomu se ministr vyjadřovat taky nechtěl, že ta chybovost byla velká.

Přesně tak. Já jsem se ho i ptala, jakým způsobem s tím naloží, jakým způsobem ty peníze vrátí do českého rozpočtu, jestli to budou právě požadovat po holdingu Agrofert, nebo ne, tak právě ani na to mi třeba neodpověděl. Tadyto jsou všechno jakoby otázky, který je z mého pohledu stále potřeba klást, aby se do toho procesu vypořádávání se se zjištěními nebo nálezy toho auditního šetření, aby se do toho vnesla jakási transparentnost a světlo, přestože české úřady argumentují tím, že to je důvěrné, tak tady to nakládání s veřejnými penězi je z mého pohledu důležité popsat a stále se na to dotazovat.

Co se bude dít, Kristýno, dál? Teď jsme popsali tedy reakci některých českých úřadů, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva průmyslu a obchodu, víme, jakým způsobem budou reagovat ty ostatní dotčené instituce? A také co dál chystá vlastně Brusel?

Tak ta procedura je nyní poměrně jasně daná. Do Česka přišel dopis v anglickém znění, tudíž se bude čekat na jeho českou verzi, a až česká verze dorazí, začne plynout tříměsíční lhůta, po kterou se opět musí české úřady vyjádřit k tomu, jakým způsobem zavádí ta jednotlivá doporučení, která Brusel nastínil v té závěrečné auditní zprávě, protože stále jich je několik otevřených, právě například ta prověrka zbývajících dotací pro Agrofert. A Brusel chce to dořešit do finále, takže ta korespondenční výměna nemusí být u konce, může to prostě ještě nějakou dobu trvat a může tam prostě být ještě nějaký ping pong s tím Bruselem. A potom by se audit měl uzavřít a Brusel by měl říct konkrétní částku, o kterou tedy bude chtít Česko na dotacích krátit. Počítá se s tím, nebo aspoň taková je praxe, že se ty peníze nevrací, ale Evropská komise, až bude posílat do Česka další balík dotací, tak ho pokrátí o tu částku, kterou by Česko mělo v uvozovkách vracet.

Co tedy dál chystá Brusel? Bude prověřovat i další dotace podniků z holdingu Agrofert?

Tak Brusel to aktuálně nechává na českých úřadech, je to jedno z těch doporučení, o kterém jsme mluvili, že tedy požaduje vlastně prověrku těch zbývajících dosud neprověřených projektů pro holding Agrofert. A vedle toho v dopise výslovně uvádí, že chce nebo požaduje, aby české úřady zajistily to, že všechny chybné dotace, které přesahují částku 10 000 EUR, což je zhruba 270 000 Kč, tak aby byly hlášeny na OLAF, což znamená k Evropskému úřadu pro boj s podvody. Aby tyto dotace byly nějakým způsobem zaznamenané, a to znamená, že se to může řešit i v tom širším kontextu nějakého třeba úmyslného nebo neúmyslného podvodu.

Jak dlouho se to takhle může vléct, když vlastně české úřady trvají na jednom svém stanovisku, Evropská komise říká, že shledala něco ale úplně jiného, a vlastně to naráží na zeď, která je uprostřed a přes kterou tedy evidentně žádná komunikace moc neprochází nebo nějaké uzpůsobení věci? Kam to může dojít?

Je to velmi těžká otázka, protože se to nedá absolutně odhadnout právě kvůli tomu, že české úřady dosud neuznaly, že by byl premiér Andrej Babiš ve střetu zájmů, ony vesměs ty závěry Bruselu neakceptují, maximálně třeba uznávají nějaké dílčí pochybení právě v těch jednotlivých dotacích, ale to celostní stanovisko je, že Evropská komise nemá pravdu a že premiér ve střetu zájmů není, a Ministerstvo pro místní rozvoj v čele s Klárou Dostálovou z hnutí ANO se už vlastně dříve nechalo slyšet, že se bude bránit do posledního dechu a že je ve hře i soudní pře u Evropského soudního dvora. Tam už ostatně jedna žaloba české vlády je, která se týká toho druhého auditu Evropské komise, který se týká zemědělských dotací, takže je to určitě varianta, která je ve hře, uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál, na druhou stranu za rok nás čekají sněmovní volby, pokud by hnutí ANO nebylo opět u moci, ta situace se může vyvíjet jinak a třeba se ty věci mohou vyřešit rychleji.

Takže to máme tu variantu, že se celá ta věc potáhne tak dlouho, že dojdeme k příštím volbám, sestavování nové vlády, a pakliže by ji sestavoval někdo jiný než hnutí ANO, tak se ty věci můžou vyvíjet ale úplně jinak.

Přesně tak. A na druhou stranu, kdyby Andrej Babiš nebyl v příští vládě, tak ve střetu zájmů nebude kvůli vlastnictví holdingu Agrofert, a tím pádem koncern bude moct dotace čerpat bez omezení dál.

Kristýna Guryčová, reportérka serveru irozhlas.cz. Kristýno, děkujeme.

Díky. Na slyšenou.

To byla páteční Vinohradská 12. Pokud jste některý z našich dílu nestihli poslechnout, kdykoliv se ke všem epizodám můžete vrátit na stránkách irozhlasu, našeho zpravodajského webu, anebo ve všech podcastových aplikacích. Samozřejmě nám můžete psát, najdete nás na všech sociálních sítích a také na adrese Vinohradská12@rozhlas.cz. To byla Lenka Kabrhelová, těším se v pondělí.