Televize Beey pro osoby se sluchovým postižením

Back

Středa 13. 01. 2021

ČRo Plus: Vinohradská 12 - Vinohradská 12 - Vliv dezinformací a konspirací a role sociálních sítí při jejich šíření v USA, hnutí QAnon (Marie Heřmanová)

Vinohradská 12 - Vliv dezinformací a konspirací a role sociálních sítí při jejich šíření v USA, hnutí QAnon (Marie Heřmanová)


/ukázka/

Vize o ukradených volbách a další konspirační teorie často propagované hnutím QAnon podle amerických médií rezonovaly mezi lidmi, kteří před týdnem násilně vtrhli do Kongresu Spojených států. Proč mají dezinformace a konspirace tolik příznivců? Odkud se vzalo konspirační hnutí QAnon a co umožnilo jeho růst? A jak významnou roli mají na šíření dezinformací sociální sítě? Je středa 13. ledna, tady je Lenka Kabrhelová a Vinohradská 12, zpravodajský podcast Českého rozhlasu.

/ukázka/

Vyšetřovatelé už zatkli několik výrazných postav středečního útoku na Kapitol, například muže v šamanském převleku s bizoními rohy nebo zákonodárce státu Virginia Derricka Evanse.

Jacob Anthony Chansley známý jako Šaman z Kapitolu je ve vazbě kvůli násilnému vniknutí a výtržnictví. Toho se dopustil při obsazení kapitolu demonstranty ve středu 6. ledna. Chansley je členem krajně pravicové organizace šířící konspirační teorie. Fotografie, na které je oblečený v kožešině s bizoními rohy na hlavě, se stala jedním ze symbolů vpádu příznivců Donalda Trumpa do Kapitolu. Zemřelo při tom pět lidí.

Marie Heřmanová, antropoložka, která se zabývá sociálními sítěmi. Dobrý den.

Dobrý den.

Ten vpád příznivců Donalda Trumpa do Kongresu minulý týden oživil debatu o roli sociálních sítí a internetu v politické aktivizaci lidí a také v tom, jakým způsobem se šíří konspirační teorie, protože právě těmi se zaštiťovali mnozí z těch, kdo do Kongresu pronikli, zvláštní roli mezi těmihle teoriemi hraje konspirace nazývaná QAnon, co je to za hnutí? Můžeme ho popsat?

Určitě můžeme. On to hnutí QAnon v podstatě pod sebe tak jako nasálo všechny další možné různé menší konspirační teorie, je to nějaké tvrdé jádro, ale spousta lidí třeba se doslechla o nějaké části nebo něčem, co s tím souvisí, takže vlastně když teď popíšu nějak ten základní příběh, tak on se zdá hrozně absurdní a vlastně bizarní. Tak já myslím, že je jakoby důležité zdůraznit, že to je vlastně jenom to jádro, na které je pak právě nabalené spoustu dalších věcí, které už spoustě lidí můžou dávat smysl. Jinak samotný ten QAnon je vlastně hnutí, které můžeme datovat někdy zhruba od podzimu 2017, kdy se objevila první zpráva toho anonymního uživatele, který si říká Q, objevila se na diskuzním fóru 4chan a byl vlastně nějaký uživatel, který předstíral, že je to někdo, kdo má bezpečnostní prověrku, kdo má prostě přístup k nějakým nejutajenějším informacím, pohybuje se okolo prezidenta Trumpa, a on vlastně začal do různých diskuzí, do různých vláken postovat takové jako hodně enigmatické zprávy, které v podstatě dohromady skládaly takový příběh o tom, že existuje něco, čemu on říká v angličtině Deep State Cabal, já myslím, že bychom to mohli přeložit jako nějaké stínové spiknutí elit třeba, základem toho příběhu je, že tadyty elity, tam prominentní figura určitě je v tom Hillary Clinton, jsou to určitě lidé jako George Sorose, jako Bill Gates i bývalý prezident Obama, tak že jsou zapojení do nějakého kruhu, který pašuje malé děti a který organizuje obchod s bílým masem. Takže to je vlastně úplně takový tedy základní příběh.

/ukázka/

A to, co je na tom to zajímavé, tak je ta logika toho, že opravdu existuje nějaké to spiknutí těch elit.

/ukázka/

Jsou na to navázané všechny možné další příběhy o hrozných, strašlivých věcech, které tady ty světové elity se nám snaží způsobit, samozřejmě v tuhle chvíli třeba pandemie nemoci covid je jedna z nich.

A dá se říct, že za tou konspirační teorií jsou nějací konkrétní lidi? Vy jste zmiňovala, že ten v uvozovkách zakladatel známý není, ale dá se říct, kdo jsou ty hlavní osoby, které ten kult, jestli se to tak možná dá říct, sdružuje?

To se asi právě úplně takhle říct nedá, ona to může být klidně i žena, ono to pravděpodobně může být třeba víc lidí, ti, který používají tu přezdívku Q, já myslím, že tam je zase důležité říct, že ono to tak nějak jakoby vzniklo z té logiky toho, co už třeba konkrétně na tom 4chanu předtím fungovalo. Prostě když se podíváte, jaké je to prostředí, tak jednak je to samozřejmě politicky velmi extrémní prostředí, otevřeně nacistické, rasistické a spousta různých třeba antisemitských konspiračních teorií, které známe už prostě 40 let zpátky, tak tam kolují, různě se přiživují, takže on to byl vlastně spíš někdo nebo možná skupina osob, která posbírala do nějakého koherentního příběhu ty informace, které už existovaly, a napostovala je do prostředí, kde pro ně prostě už jakoby existovalo publikum. Takže tam těžko říct, kdo to byl, já bych si osobně tipla, že je to spíš skupina lidí než třeba jenom jeden člověk. Ale to, co je důležité, že potom se toho určitě chytly nějaké osoby v tom mainstreamovém prostoru, zase je tam postupné vlastně šíření té informace, že nejdřív jsou to lidé, kteří se třeba už pohybují na YouTube, mají tam nějaký poměrně velký počet sledovatelů, ale jsou to furt lidé z té takzvané alterate scény, takže z nějaké radikální scény. Ale já bych si třeba troufla říct, že to, co je fakt jako podstatné, je, že v podstatě potom třeba i samotný prezident Donald Trump občas použil některý ten hashtag. Začal šířit nebo třeba retweetovat některé ty účty, které se věnovaly šíření té QAnon konspirace. A určitě tam byly nějaké známé osobnosti, které se toho chytly, byly to třeba i lidé zase z okruhu prezidenta Trumpa, je třeba důležité říct, že ten hlavní krok do toho mainstreamu se také odehrál právě i na podzim s volbami, kdy vlastně z těch voleb vzešlo několik zástupců v Kongresu, kteří předtím otevřeně propagovali ten QAnon.

Demokraté si pravděpodobně po amerických volbách udrží většinu ve Sněmovně reprezentantů. Souboj o Senát zůstává vyrovnaný.

Úspěch slaví republikánka a podnikatelka Marjorie Taylorová Greenová, která kandidovala v konzervativní venkovské Georgii. Netají se tím, že podporuje internetovou konspirační teorii QAnon.

/ukázka/

Takže tam jedna hlavní osoba, ale je to vlastně to postupné putování tím mediálním prostorem.

/ukázka/

A dá se z hlediska antropologie vysvětlit, co lidi na tomhle typu teorií a konspirací tak přitahuje? V čem oslovují lidskou mysl nebo uvažování, že získávají takovou důvěru a následně popularitu? To hnutí QAnon, vlastně jeho popularita vzrostla po celém světě a šíří se i za hranice Spojených států, čím to je?

Určitě na to neexistuje nějaké jedno jednoduché všeobjímající vysvětlení, co bychom mohli říct, takhle to je, protože pak by to samozřejmě i mělo jednoduché řešení, jak se toho zbavit, což samozřejmě nemáme. A určitě existuje spoustu různých jakoby psychologických vysvětlení, třeba který typ osobnosti může tady k tomu konspiračnímu myšlení být náchylnější. Já si myslím, že to, co ty různá vysvětlení mají společná, a to, co můžeme i prokázat, když se podíváme do historie, že určitě ty konspirační teorie vždycky jsou na vzestupu ve chvíli, kdy panuje prostě nějaká obrovská nejistota a kdy zároveň existují jako různá možná vysvětlení, když se podíváte třeba do té nedávné minulosti, tak obrovská vlna konspiračních teorií byla také okolo 11. září třeba logicky, protože to je zase něco, co vytvoří obrovskou nejistotu, něco, co prostě si žádá vlastně nějaké to vysvětlení.

Toto tragické datum provázely a provázejí i nejrůznější konspirační teorie. Krátce před výročím se dokonce i v jednom z respektovaných vědeckých časopisů Evropské fyzikální společnosti objevil článek, jehož autoři nevylučují, že mrakodrapy se mohly zřítit řízenou demolicí, kterou mohly z těch či oněch důvodů připravit americké úřady.

Takové konspirační teorie, že zkrátka v Americe neútočila Al-Kajda a muslimové, ale že si to zorganizovaly tajné služby Spojených států, a velmi často je zmiňována také izraelská tajná služba Mossad.

Ono vlastně to největší kouzlo těch konspiračních teorií je v tom, že prostě nabízejí to vysvětlení. Úplně jednoduše. Když bysme to úplně jakoby zjednodušili, to vysvětlení, které vlastně mně je takové nejbližší nebo nejsympatičtější, říká, že když se podíváte třeba na dnešní dobu, na to, jak naše životy ovlivňuje ta pandemie, na to, co se zároveň děje na politické úrovni, tak to, o čem se dočteme v médiích, to, o čem se diskutuje na té akademické úrovni, tak je vlastně nějaká jako série různých selhání na různých úrovních toho systému, je to velmi komplexní problém, neexistuje tam žádný viník, na kterého bychom mohli ukázat. A to, co ty konspirační teorie, a ten QAnon je toho úplně excelentním příkladem, nabízejí, tak je opravdu to vysvětlení. To není, jako žijeme v systému, který ne úplně funguje, který na některých místech selhává, který možná vyžaduje, abychom třeba začli fungovat jinak. On říká, tady existují opravdoví ti Bad Guys, tady je prostě někdo, na koho my můžeme ukázat prstem, což vlastně znamená, že když se nám podaří se tadytěch lidí zbavit, tak tím ten problém vyřešíme. A ve skutečnosti nám nic nehrozí.

Ta teorie ale velice často nabízí vysvětlení, které když se nad ním člověk zamyslí s odstupem, nedává smysl. Typu, že Hillary Clintonová ve sklepě pizzerie ve Washingtonu znásilňuje malé děti a prodává je někam do otroctví. Proč jsou lidi ochotní tomu věřit?

Teď jste zmínila tu slavnou aféru Pizzagate, která se často označuje jako jeden z přímých předchůdců právě toho hnutí QAnon.

Jedna smyšlená zpráva namířená proti neúspěšné prezidentské kandidátce Hillary Clintonové ve Washingtonu skončila střelbou. A fámy a podvržené zprávy tam byly také součástí kampaně před volbami.

Ta fáma se zhruba měla tak, že Hillary Clintonová, její štáb z restaurace provozoval prostituci dětí, a i když šlo o zjevný podvrh na sociálních sítích, ta fáma začala intenzivně kolovat, pokračovala online zastrašováním majitele restaurace, personálu, pak dokonce pohrůžkami smrtí, no a v neděli vše vyvrcholilo tím, že do restaurace přišel muž s automatickou puškou, s pistolí v ruce a s tím, že bere spravedlnost do vlastních rukou a že je na místě proto, že úřady nevyšetřují, začal střílet, žádný utajený klan samozřejmě nenašel a policii se nakonec vzdal.

Tohle je hrozně zajímavá otázka, americký výzkumník Ethan Zuckerman tomu říká, že je to Politics of the Unreal, že to je vlastně nějaký způsob myšlení, který z něčeho neskutečného udělá tu jedinou realitu a uvnitř té reality potom ty nesmyslné věci vlastně začnou dávat smysl. Ale je hrozně zajímavá ta otázka, jak se člověk dostane z nějaké běžné každodenní pozice až k tomu, že opravdu věří tomu, že Hillary Clinton jí malé děti. Ale já myslím, že tam je důležitý u všech těch konspiračních teorií, kdy ta nejistota se ve vás nakupí tím způsobem, že potřebujete nějaké to vysvětlení, pak třeba přijdete na nějakou část toho narativu a máte takový ten jako aha moment. Takový to á, tady mi konečně něco začalo dávat smysl. Tady existuje něco, co vysvětluje to, proč já se tak cítím, co vysvětluje všechny ty moje nepříjemné pocity. A pak do toho třeba začnou vstupovat ty sociální sítě, protože ve chvíli, kdy vy se podíváte na jedno video, které třeba vysvětluje, proč to možná s tím covidem není tak, jak nám ty elity tvrdí, tak ten algoritmus vám okamžitě nabízet další a další, další videa, vy dostáváte postupně do té spirály, kdy najednou ty věci začnou do sebe hrozně zapadat a najednou máte ten pocit toho prozření. A ten je tam hodně důležitý, a dokonce i to hnutí QAnon, oni používají ten výraz, to the awakening, prozření toho, jak se teda ty věci mají. A tam myslím, že je důležité říct, že tohleto se asi vlastně docela snadno může stát za nějaké životní situace každému, protože ten pocit je vlastně strašně úlevný, že to nějakým způsobem najednou začne dávat smysl.

Dá se říct, že některá ze sociálních sítí je pro šíření dezinformací a konspirací obzvlášť vhodná? A existují skupiny, kde se třeba konspirace a dezinformace šíří obzvlášť dobře?

Já myslím, že se asi nedá říct, že by nějaká z těch sociálních sítí byla vhodnější než jiná, spíš ten problém je v tom, že obecně to prostředí těch sociálních sítí a to, jak fungují ty jejich algoritmy, tak to může významným způsobem podporovat šíření konspiračních teorií. Určitě když se podíváme, kde většina těch konspirací vzniká, tak jsou to taková, já se trošku bojím použít to slovo okrajová, protože právě vidíme, kam až se to může dostat, ale jsou to, řekněme, ty specifické komunity a fóra právě, jako je třeba ten AChan, 4Chan, pak většinou ta cesta je, že se to dostane na Reddit, tam funguje mnohem širší skupina lidí a z toho Redditu se to potom většinou dostane na YouTube, Twitter, Facebook, Instagram. A samozřejmě na těch fórech jsou specifické skupiny lidí, který vyhledávají specifické informace, na tom Facebooku už se to potom třeba dostane k té široké veřejnosti. Ale problém je, že jak Facebook, tak Instagram, tak v zásadě i YouTube a Twitter mají nastavené ty algoritmy na to co nejdelší udržení naší pozornosti, takže ve chvíli, kdy vy kliknete na něco, co dokoukáte do konce, tak se vám okamžitě ukáže další věc, kterou zase dokoukáte do konce, a podle mě je důležité říct, že ten algoritmus do toho opravdu vstupuje s nějakou svojí vlastní agendou. A to je ten nevím, jestli problém, ale to je ten princip toho, proč se to na těch sociálních sítích šíří tak dobře a tak rychle. Koneckonců nejenom konspirace, že ho, tam takhle fungují.

Vy jste se ve své akademické práci zabývala konkrétně Instagramem, dá se říct, které skupiny jsou mezi těmi příjemci? Nebo co jste zjistila v souvislosti s touhle konkrétní platformou?

Instagram ve spojení s tím hnutím QAnon je vlastně strašně zajímavý, protože Instagram se většinou tak nějak tradičně považoval za sociální síť, kde se příliš neřeší ta politika. Je to vlastně spíš o nějakém sdílení každodenního života, hodně se tam prosazují celebrity, které se zabývají módou nebo make-upem, a většinou se to vlastně považovalo za takový apolitický prostor. A zároveň ten QAnon tam získal poměrně širokou základnu nějakých podporovatelů a velmi často podporovatelek, dokonce jeden americký výzkumník Marc Argentino tomu říká takzvaný Pastel QAnon, což znamená, že jsou to typicky instagramové posty v těch pastelových barvách, které zároveň ale používají ty hashtagy a vlastně šíří některé ty narativy spojené s tím hnutím. A tam to propojení je zajímavé, protože na Instagramu se pohybuje docela velká skupina lidí, kteří se věnují třeba józe, kteří se věnují wellness, kteří se věnují zdravému životnímu stylu, a tady u té cílové skupiny je ten QAnon poměrně hodně úspěšný, což zase na první pohled může vypadat nelogicky, ale už máme různé výzkumy a studie, které ukazují to, proč zase ne všichni, ale proč určité aspekty tady toho způsobu přemýšlení, který třeba potom může i trochu přesahovat do nějaké New Age spirituality, tak ono to s těmi konspiračními teoriemi něco společného má v tom smyslu, že je to také způsob přemýšlení, který je hodně zaměřený na to, že vy máte svůj vlastní život pod kontrolou, že dochází tam taky k nějakému tomu probuzení, prozření té vyšší pravdy v takové té nedůvěře v ty velké tradiční instituce. To třeba v té ezoterické komunitě, která je propojená dost často s tou jóga komunitou, wellness komunitou, tak to jsou takové základní kameny. Takže ono to může vypadat nelogicky, ale není to až tak velký skok potom k nějaké konspiraci, jako je ten QAnon. A ještě je tam asi důležité říct, že tam se ukazuje, že to vlastně bylo hodně chytře vymyšlené, protože ten hlavní příběh, na kterém ten Q postavil ten svůj původní narativ, bylo to tvrzení o tom pašování těch dětí, což je prostě něco, co velmi rezonuje třeba zase mezi matkami malých dětí, což je velmi silná skupina na Instagramu - Mamma blogerky. O tom přece nikdo nemůže říct, že je to v pořádku, že jo. Pašování dětí a obchod s dětmi je samozřejmě úplně evidentně špatně, to prostě když slyšíte, že se to děje, tak člověk má potřebu říct, že je to špatně, člověk má potřebu se vůči tomu vymezit. Takže to byl takový ten chyták, skrze které se to vlastně dostalo třeba tady do té komunity, která je do velké míry tvořená ženami, matkami právě na tom Instagramu.

Takže v té souvislosti není až tak úplně překvapivá informace, když jedna z těch hlavních postav toho přepadení Kongresu, muž s rohy a s kožešinovou čepicí na hlavě, Jake Angely, kterého média označovaly za Vikinga nebo za Rohatého a který byl vidět na těch všech záběrech, teď je tedy ve vazbě ve Spojených státech, tak z té vazby když si žádal o organicky vypěstované jídlo, což mnohé překvapilo a bylo to zdrojem mnohých komentářů třeba právě na sociálních sítích, na Twitteru, ta informace vlastně už tak překvapivá není v souvislosti s tím, co říkáte.

Nepřekvapuje mě to vůbec. To propojení tam je a existuje a obecně třeba propojení té americké alterate scény, tam to kvete nejvíc, ten QAnon, na určitý druh spirituality, to je vlastně už docela známá, prostudované věc, ono zase to třeba souvisí s tím, že ultrapravicová scéna se velmi často odvolává na takové jako novopohanství, které vzývá ty árijské předky, tam stejně, jako to bylo třeba u evropského nacismu, hitlerovského nacismu, který se taky, že jo, odvolával na tu severskou mytologii a tak. Takže tohle je něco, co se tam furt propojuje, a to je ta úcta k předkům a ono se to pak propojí s tou úctou k té půdě a úctou k přírodě a už se tam vlastně na to hrozně dobře dají navázat i ty modernější spirituální hnutí.

Ve Spojených státech v tuhle chvíli experti varují, že z okrajových konspirací se začíná stávat mnohem šířeji sdílená realita. Čeho jsme to vlastně svědky? Jsme svědky toho, že ty konspirace se opravdu začínají stávat mainstreamem?

Já myslím, že toho svědky jsme, ale ono to je zase takové jako vymezení, co je potom ten mainstream, protože ve chvíli, kdy se z toho stane stane mainstream, tak to znamená, že už to není konspirace, ale jako určitě se to děje, mně se líbí výraz, který použila jedna americká novinářka, myslím, v magazínu Wise, která psala o takové konspirační singularitě, čímž popisovala to, jak se všechny ty konspirační teorie, které původně fungovaly zvlášť přesně v nějakých těch okrajových koutech internetu, krásně spojují a propojují do jednoho, takže ten QAnon prostě pod sebe pohltil antiočkovací různé konspirační teorie, různé i teorie třeba o mimozemšťanech a tak podobně. Jeden z těch hlavních důvodů, proč se to děje, je určitě pandemii covid-19, která je přesně tím zdrojem té obrovské nejistoty najednou zase, že jo, očkování proti covidu se může propojit s tou antiočkovací agendou, zase se to dá propojit do toho narativu, že to je způsob, jak kontrolovat vlastně tu populaci a tak podobně. Když tohle se určitě děje, existují i teorie, nebo co se diskutuje v těch akademických kruzích, že opravdu je to trošičku jako nějaká změna paradigmatu, kdy jsme v situaci, kdy vlastně to racionální vědecké paradigma úplně už nestačí na to, aby vysvětlovalo to všechno, co se okolo nás děje, takže tam můžeme vidět nějaký příklon k takovému víc intuitivnímu náboženskému myšlení, ale já bych do toho asi zas tak úplně nezabrušovala, protože je to spíš něco, nad čím se můžeme zamyslet, než že bychom mohli říct, takhle to je. Ale určitě ta popularita těch konspiračních teorií ukazuje trošičku tímhle směrem.

Vy už jste narazila na působení odcházejícího prezidenta Donalda Trumpa na sociálních sítích. Jak zásadní roli v tom posunu nebo v tom zdomácnění konspiračních teorií v tom mainstreamovém prostoru sehrál právě on a třeba to, že se od konspirací na svém twitterovém účtu veřejně nedistancoval, dokonce mnohé tedy dál propagoval a vlastně šířil?

Já myslím, že zásadní, protože může to být konspirační teorie, ale může to být i jakákoliv okrajová myšlenka nějaké radikální, extremistické, řekněme, politické ideje.

/ukázka/

To, co je dostane do toho mainstreamu, je právě to, že se jich chopí nějaký názorový vůdce, který už v tom mainstreamu má nějaké jako publikum. Takže on už má vytvořenou tu pozici a tím, že najednou řekne, no, na tomhle by možná mohlo něco být, tak to vlastně jako tak postupně se může začít tímhle způsobem legitimizovat.

/ukázka/

Takže já si myslím, že to je naprosto zásadní, podobným způsobem právě v tom zafungovali třeba i ty instagramoví influenceři, což byli lidi, kteří už měli vybudované to publikum, mohli mít prostě stovky tisíc followerů a už jsou to lidi, kteří mají nějakou autoritu, kteří jsou schopni to své publikum oslovit. Takže tohle si myslím, že je naprosto zásadní krok k tomu mainstreamu, že bez toho by se to dít nemohlo.

/hudba/

Sociální síť Twitter poprvé pozastavila účet dosluhujícímu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.

Facebook, Twitter a další sociální sítě zablokovaly účty Donalda Trumpa, protože jeho příspěvky podle firem podněcovaly k násilí a nenávisti a ohrožovaly demokracii.

Nepokoje v americkém Kapitolu a zablokování účtů prezidenta Donalda Trumpa na sociálních sítích se může stát přelomem v regulaci služeb na internetu.

Facebook i Twitter minulý týden prezidentu Trumpovi účty zablokovaly, je to adekvátní řešení, když to bereme perspektivou té snahy zastavit šíření konspiračních teorií?

Ta odpověď, na které se asi tak nějak všichni odborníci v tuhle chvíli shodnou, že se to mělo stát dávno a že je to taková kapka v moři a že to je vlastně hrozně pozdě a že se reaguje na ten průšvih, který už nastal, místo toho, aby se mu předešlo. Na druhou stranu, já si myslím, že to odkazuje k nějaké širší debatě o tom, jakým způsobem teda se vlastně má, nebo nemá regulovat ten obsah na těch sociálních sítích, která je jako mnohem složitější, která se vede už dlouho, ve které si já osobně myslím, že jsme v ní zaspali na mnoha různých úrovních. A ten problém, o kterém se tady pořád bavíme, je to, že jak Twitter, tak Facebook nějakým způsobem pořád předstírají, že jsou to opravdu jenom ty platformy, které něco zprostředkovávají a v podstatě nepřebírají odpovědnost za ten obsah, který se na nich ocitá. A to, jestli by to měly dělat, jakým způsobem by to měly dělat, kdo je k tomu může donutit, tak to prostě opravdu velmi složitá otázka se spoustou politických otazníků, já na to ty odpovědi nemám, ale to, co je úplně evidentní, je, že jsme tu debatu měli začít vést prostě před 10 lety. Určitě ne dneska, když už je vlastně na to pozdě.

My jsme zmínili, že konspirační teorie se v tuto chvíli neomezují jenom na Spojené státy a šíří se i za hranicemi včetně České republiky, poukazovala jste třeba na ta tvrzení, která se objevují, že pandemie koronaviru je podvod a že vakcína může, to se objevilo také, že může způsobovat například neplodnost žen, všechno nepravdivá tvrzení. Co z toho amerického příkladu se dá vzít jako nějaký referenční bod pro to, co se děje tady v České republice, a co by se třeba mělo dít okolo té snahy zamezit šíření lží a dezinformací?

My tady vlastně máme úžasný příklad toho, co se stane, když někdo propadne těm dezinformacím a těm konspiračním teoriím, a to je pan Jaromír Balda, ten důchodce, který skončil ve vězení, protože se v podstatě pokusil spáchat teroristický čin, který naštěstí nikomu neublížil.

Dobré odpoledne. Ranní nehoda vlaku mezi Mladou Boleslaví a Bakovem nad Jizerou nemusí být dílem náhody. Na místě byly nalezeny vzkazy odkazující na islám.

Vrchní soud v Praze potvrdil čtyřletý trest důchodci Jaromíru Baldovi za terorismus. Senior ve dvou případech pokácel na koleje stromy, do kterých pak narazil vlak. Sympatizant hnutí SPD chtěl útok svést na muslimské migranty, a vyvolat tak ve společnosti strach z migrační vlny.

Ale to byl přesně ten příklad toho člověka, který se v té spirále těch dezinformací ocitl tak hluboko, až měl pocit, že jiná cesta ven z toho není.

Soud sazbu snížil kvůli snížené příčetnosti seniora a jeho věku, uznal taky, že mohl být zmanipulovaný některými zprávami v médiích. Proto je trest nižší než dolní hranice zákona za tento trestný čin.

Já si zároveň myslím, že je trošku problematické srovnávat to české a americké prostředí, protože třeba v tom americkém prostředí hraje obrovskou roli taky to, jakým způsobem je tam extrémně polarizovaný ten mediální trh, to se třeba v Česku zatím i z těch výzkumů třeba ukazuje, že se to tak úplně jako neděje. Že my tady pořád máme nějaké víceméně jako společně sdílené zdroje informací, třeba ta veřejnoprávní média, i když samozřejmě ta jejich pozice se mění, ta nedůvěra ve společnosti vzrůstá, tak ale pořád nějakým způsobem tady tu funkci plní a ten český mediální trh je i vlastně moc malý na to, aby tady mohly vzniknout úplně oddělené od sebe nějaké bubliny. Ale já myslím, že to poučení, které si z toho musíme vzít, je, že ty konspirace prostě naplňují nějakou potřebu, která v té společnosti existuje, a že odpovídají na tu nejistotu způsobem, jakým nic jiného odpovědět nedokázalo. A že to je asi to důležité, že prostě dokud nezmizí ty příčiny té nejistoty, a teď já tím neříkám, že zmizí pandemie covidu, ta nezmizí, ale ta příčina té nejistoty je třeba i ta extrémní nedůvěra těch lidí v to, že to někdo dokáže vyřešit. A to si myslím, že je vlastně to hlavní poučení z toho, že jediným způsob, jak tomu čelit, je, že budeme mít ty důvěryhodné instituce, ta důvěryhodná média, že budeme mít důvěryhodné politiky, kteří v nás budou vzbuzovat pocit, že ví, co dělají, že jsou schopní nějakým způsobem na tu situaci reagovat. A tady si myslím, že narážíme na ten problém, jak tohle zařídit, jak tohle vyřešit, na to samozřejmě odpověď nemám, no.

A dá se říct, když sledujete i debatu, kterou tohle vše vyvolává třeba i v akademických kruzích, v jakém momentu v tuhle chvíli jsme? Jak nebezpečný trend nebo okamžik celá tahle chvíle představuje?

Já si osobně myslím, ale teď to spíš berte jako domněnku, že se to opravdu třeba s tím americkým prostředím úplně srovnávat nedá. Že ten náš mediální trh třeba v tuhle chvíli asi z určitého hlediska funguje v něčem vlastně možná lépe. Třeba i proto, že je menší. My jsme možná byli hodně blízko k nějakému takovéhlemu průšvihu extrémní polarizace té společnosti třeba v době migrační krize, kdy tady byla spousta i prominentních politických figur, které taky samy šířily ty dezinformace, často se toho účastnil třeba právě i prezident. A tam jsem opravdu sledovala ten velmi, velmi rychlý sešup. Co se týče té současné situace, tak to úplně nedokážu posoudit, ale myslím si, že varovným signálem by mělo být to, jak velké procento lidí třeba odmítá očkování proti covidu, ale odmítá i třeba samotnou závažnost té nemoci. A že to je zase něco, co si myslím, že tam mělo probíhat nějaké jako neustálé vysvětlování, že to budování té důvěry lidí v tomhle selhalo a že možná do jisté míry už může být pozdě.

Antropoložka Marie Heřmanová, která se zabývá průzkumem sociálních sítí. Děkujeme za rozhovor.

Děkuju za pozvání.

A to je ze středeční Vinohradské 12 vše. Kdykoliv se k našim dílům můžete vrátit v kterékoliv ze svých oblíbených podcastových aplikací a také na serveru irozhlas.cz, kde jsou naše epizody ve zvukové i v písemné podobě. Psát nám můžete na adresu Vinohradska12@rozhlas.cz. To byla Lenka Kabrhelová, těším se zítra.