Televize Beey pro osoby se sluchovým postižením

Back

Pondělí 22. 02. 2021

ČRo 2: Blízká setkání - Blanka Hašková

Blízká setkání - Blanka Hašková


Přeju krásné pondělí, milí posluchači. Za vším, co je vidět je ještě spousta toho, co vidět není a bez čeho by na to viditelné nebyla zdaleka taková podívaná jako třeba je. A povídaná dnes bude s vlasovou stylistkou a oceňovanou kadeřnicí Blankou Haškovou. Když se podívám, že nám začne hrát Samba v kapkách deště, tak to dokonce nás uvádí víc než bych sama řekla. Ta samba bude pro nás také trošku důležitá. Dneska Blankou Haškovu na Dvojce. Tak já vím, že by leckomu mohlo na úvod stačit, že naším hostem je ta, co češe ve StarDance. Ale já nemohu nedodal třeba pořad Vypadáš skvěle, neobyčejnou řádku ocenění. Druhá i první místa mistrovství republiky v účesové tvorbě, páté místo na evropském poháru. Blanka Haškova, náš dnešní host, má dokonce i zápis v Knize rekordů v počtu ostříhaný hlav za hodinu. Hezké dopoledne, Blanko.

Krásné dopoledne. Děkuju za pozvání.

Prosím tě, tím posledním by chtěla začít. Kolik hlav za hodinu si schopna ostříhat?

Já už si to nepamatuju kolik jich bylo. 40 jich bylo? Já myslím, že 40.

Jako že všechny strojkem dohola, nebo si tam vytvářela nějaké účesy?

Tam byla podmínka, že jsem musela minimálně vlastně každej vlas na hlavě zkrátit o 1 cm.

Každý vlas?

Každý vlas. Stáli u mě prostě porota kontrolovala a koukali. Bylo to dokonce přenosu kamer v rámci pořadu České televize.

Jak je to dlouho, co se ti tohle povedlo?

10 let asi.

Už si to nikdy nezkoušela překonat?

Ne, ne. Já jsem překonávala tenkrát rekord Honzy Pešana, který měl, myslím, 30 hlav. A vím, že přesně na ten moment, kdy on teda, když jsem překonávala ten jeho rekord, tak jsem se střihla. /smích/ Ale musela jsem pokračovat. Takže krev tekla a já jsem stříhala. /smích/ Bylo to zajímavý.

To totiž musí být skoro jako nějaká sportovní disciplína. Je tam i adrenalin? Je tam i, řekněme, určitá přirozená touha teda třeba vyhrát? Co člověk cítí? Nebo je to jenom hec, dám to - nedám to?

To byl hec a pro mě v té době, já jsem hodně právě soutěžila. Tam všechno bylo na časový limity. Takže vlastně tohle pro mě byla spíš taková jako sranda, protože tam nešlo tolik o kvalitu. Asi jsem tam pár zubů nasekala. To se přiznám. Ale spíš šlo o to množství. To se podařilo.

To mi řekni, kdo je tou objetí ochotnou, těch 40 dobrovolníků?

To zajišťovala Česká televize a bylo jich nachystaných víc a šli do toho úplně jako... Byli byli skvělí.

Chápu, že tohle vlastně i dílem zábava. Prostě to je ta hezká zábavná stránka. Tak asi si nikdy nemusela za hodinu ostříhat 40 lidí platících. Ale hodí se k něčemu tahle zručnost? Ocení člověk, že překonal tu svou hranici jako kadeřnice? Jsou ty ruce hbitější?

Jsou hbitější a hodí se to právě třeba při StarDance, kdy prostě osmá hodina nekompromisně prostě udeří a musí se jít spustit přímý přenos. Kolikrát prostě někde ještě nějakej vlas visí pramen, neposlouchá a je potřeba zasáhnout. Tam prostě člověk musí být vlastně chladnokrevně nekompromisní a prostě pracovat.

Já se ke StarDance chci dostat úplně samostatně. To nám určitě mezitím ještě tady Before you go, ještě nám bude hrát písnička. Ale ať uzavřem kapitolu těch rekordů. Tam je údajně i nějaká podkapitolka, kolik upletených copů za 15 minut si stihla? To byla ještě nějaká další soutěž?

To byla další soutěž. To bylo vlastně v rámci rekordů pelhřimovských vlastně, který se pořádají a prostě vymejšleli jsme další ještě nějaký rekordy. Tak mě poprosili o tenhle. Ale tím už jsem potom končila, protože jsem si říkala: "Jaký blázniviny ještě další by se vymejšleli." Fakt je to spíš sranda. Nemá to ani s tou odborností vlastně pak už nic společnýho.

A to Blanka Hašková netušila, že skutečně přijde StarDance a tam se dá zažít ledacos. Co? To si řekneme za chviličku na Dvojce. Vlasová stylistka a kadeřnice Blanka Hašková je naším hostem. Slíbila jsem StarDance a jdeme na něj. Ale ještě prostě mám představu. Vzpomněl jsem si medvídka Paddingtono, jak stříhá. Jak tím strojkem tomu pánovi vezme prostě všechno. Jestli ten film znáš nevím. Ale já když stříhám třeba synka, tak taky někdy nastavím blbě. Já tím chci říct, že je to v pikosekundě nevratná záležitost. To si pankáč za minutu třeba v mých rukou. Stalo se ti to někdy ze začátku té praxe? Teď určitě ne ale, že ti někdy ulítla prostě ruka a teď musíš říct: "Promiňte, už to nejde vrátit."?

Mně se děly úplně neuvěřitelný věci. Já jsem vlastně v prváku v Líbeznicích začala obcházet sousedy, protože buď stříhla sousedka sousedku nebo prostě tady nějaký jako učeň prostě přišel. Tak byla pravděpodobnost, že udělám míň chyb než prostě někdo, kdo to vůbec neumí. Takže prostě od toho, že mi odpadaly natáčky z trvalý. Jako opravdu to začalo cinkat prostě o tu vanu, přestože se mi kouřilo z melíru. Protože já jsem vlastně si začala jsem dělat úkony, na který jsem neměla ještě vůbec vzdělání. Vlastně ta chemie prostě, takže prostě upadaly vlasy. Kdeco jsem zažila. Ty sousedi byli vždycky tak milosrdný a mávli rukou. Řekli: "To jsou jenom vlasy. To doroste." Takže jsem měla jako štěstí na ty lidi, kterým jsem ublížila.

Byli laskaví.

Že mě nezabili.

To je asi jako s řidičákem. To se prostě musí ze začátku stát a nepřijít o život a nikoho nezabít. Asi je to nejlepší je ta chyba?

Jo, pak už nikdy neuděláš. Nejsem si jista, jestli je nutný udělat. Prostě vlastně kdybych se do těch úkolů pustila až třeba ve třetím ročníku, tak si myslím, že mi to prostě se nestane. A není to nutný ale pravda, že už to nikdy nezapomeneš.

Pojďme k tomu StarDance. Totiž si to málokdo umí představit to zákulisí, obzvlášť vlasové nebo vůbec makeupové. Ty si vlastně jako vedoucí toho týmu. Co to všecko znamená? Co znamená, když řeknou: "Paní Hašková, pojďte nám dělat StarDance."? Pojď to přeložit posluchačům.

Tak pro mě to znamená, připravit rozpočet. Domluvit se vlastně s tím týmem. Projít kompletně celej těch plán těch 10 dílů, kde jsou jaký openingy, kde bude potřeba prostě nějaký lidi navíc. Tématický večery, který by mohly změnit vlastně nebo měly by vliv na ten rozpočet. To se musí všechno projít. Takže to je ta první fáze, která ještě to jsme daleko před StarDance. Někdy třeba v dubnu-květnu. Naopak se vlastně domluví ten tým. A už se pomaličku vlastně blížíme k tomu zahájení StarDance, kdy se seznámíme většinou s těma lidma už na znělkách, kde vlastně oni natáčejí. No a pak už vlastně se připravuje každý ten jeden večer zvlášť. A to je zhruba týdenní příprava, kdy my dostaneme kostýmy. Musíme se domluvit vlastně s tím párem co všechno tam přesně dělají. Jak chtějí, aby to působilo. To si domlouvá vlastně každý ten kadeřník už napřímo. Pak se to zase posílá kostýmní výtvarnici. Domlouvá se, jestli je to jako v pořádku, jestli to sedí, jestli ta představa celkově prostě odpovídá tomu, co ona si představuje. A zároveň se ještě porovnávají ty účesy mezi sebou, aby vlastně se nám nestalo, že třeba 3 páry budou mít stejný účesy. Takže to je další věc, kterou vlastně pak jakoby hlídám. Aby vlastně ten večer byl různorodý i vlasově, anebo potom různorodej i v těch dílech. To znamená, aby se nám ten pár tam vyvíjel, aby neměl prostě každej díl prostě podobnej účes, protože prostě to tak vychází.

To je vlastně určitá i vlasová dramaturgie, kdybych tomu měla najít nějaký název.

Přesně.

Ty si i autorka tohoto. Ty musíš vědět ten koncept vlastně celý. To jenom není teda, že přijdeš a učešeš.

Ne. Je tam velká příprava. Opravdu celej ten tejden se pracuje. Někdy se přehazuje na poslední chvíli. Někdy je to jasný od prvního dne a je to snadný. Každý ten díl je úplně úplně jinej. A samozřejmě někdy se taky musí měnit na místě, protože se zjistí, že to nejde z nějakých důvodů.

Možná i tanečního třeba, že ten tanec tomu nevyhovuje nebo choreografii.

Anebo nám zapomene pár říct, že prostě ten partner jí chytne vlastně za hlavu a nějakým způsobem s ní jako hodně silně manipuluje. A my tam zrovna máme v tom místě umístěny drdol. Teď to zjistíme až při generálce a říkáme si: "Aha, takže nic. Tak znovu."

Když si na začátku mluvila o týmu, tak ještě řekni počet lidí, kteří se na StarDance podílí pod tvou taktovkou. To znamená, nelíčí ale češe?

4 líčí, 4 češe. 8 lidí je tam.

Počítáš do toho i sebe? Nejsi devátá.

Ano, ano.

Osmá nebo první z nich, co češe a tomu velí je Blanka Hašková, náš dnešní host. Blanka Hašková, kadeřnice a vlasová stylistka je náš dnešní host. Přemýšlím zrovna o Saxaně, jestli nějak potřebovala učesat. /smích/ Já jsem si vzpomněla na ty její krásné vlasy.

Krásný to měla. Nadčasový.

Co je nejtěžší moment ve StarDance pro vás vzadu?

Nejtěžší momenty vlastně nastávají, když začne přímý přenos a opravdu některý ty tanečnice, většinou ty profesionální, tak prostě oni teda dělají neskutečný pohyby s těma vlasama a s tou hlavou. Takže i, potažmo teda s naší prací. Takže se pro nás opravdu ten takový ten nejhorší čas je, když někdo, kdo je prostě opravdu extrémně pohyblivej, třeba tohle jsme měli často s Luckou Hunčárovou, která prostě, když se začala točit, tak prostě my se nikdo nedíváme prostě na tu kameru, protože čekáme co odlítne z toho účesu. Nemůžeš dělat ty soutěžní jejich účast, kdy oni jsou zlakovaný utemovaný. Má to mít prostě nějaký spíš charakter plesu než profesionální soutěže.

To možná jako vysvětleme jako vsuvečku, proč vlastně? Někdo možná řekne: "Proč, když je to profesionální tanečnice, ať je tak učesaná." Je to věc, že je to ten zábavný pořad, že by to mělo být jako třeba moderní ten účes?

Mělo by to být moderní. Mělo by to být trochu jakoby nadlehčenější. To zadání je víc vlastně plesové víc aktuální s těma lidma. Třeba někdo: "Jé, tohle je hezký. To bych chtěla na ples.", než vlastně to profesionální. A to profesionální svým způsobem je trošku nudný. A to je prostě ulíznutá hlava někam zleva doprava nebo zprava doleva. Ale jako 10 párů prostě to nejde. To by byl prostě každý stejný.

Jasně. Musí to být podívaná. I na tu plejádu těch účesů. Rozumím. Takže sledujete Lucku, kam co ulítne. To je nejnapínavější?

To je nejhorší moment prostě pro nás, kdy mi prostě, a stane se. Stalo se nám za celou dobu, co já jsem, tak se stalo 2×, že nám uletělo. Jednou nám teďka Katarína od Leoše Mareše tancovala takovým fofrem. Naštěstí ale nejenom, že ji vyletěla podložka ale utrhla i podpatek a odlítl jí kus boty. Takže jsme v tom nebyli sami. Vůbec nechápu, jak se to mohlo prostě stát. No ale stalo se. A jednou nám teda odletěl jako pramen prostě. Bylo to trochu vidět. Bylo to moje poslední StarDance. Tak stane se.

To jsou přesně ty věci, které asi posluchači mají rádi, si myslím, na rozdíl od kadeřníků. /smích/

Ano, na rozdíl od nás. My máme v tu chvíli opravdu okousané nehty.

Vidíš, Blani, já jsem si myslela, že budeš jmenovat tu situaci, kdy pak už je vlastně je méně tanečníků v soutěži ale tančí více tanců. Nemluvě třeba o finále, kdy jsou 3 páry a tančí 5 tanců za stejnou stopáž téměř. Nebo jenom lehce zvětšenou. Tak tam jsem si říkala, že ta rychlost těch přečesů k jednotlivým kostýmům musí být jako neuvěřitelná.

Je, ale tam vlastně pracujeme ve dvou. To znamená, 2 kadeřníci v rámci těch přečesů většinou mají jenom jednu hlavu. Navzájem si pomáháme a tady je ten plán opravdu důkladnej a důslednej. Prostě se to vlastně vyzkouší při generálce, jestli nám to všechno vychází. Vlastně my jsme tam tak koncentrovaný na tu práci, že nestíháme koukat na tu obrazovku. Vlastně kdyby on nám zmizí pod rukama ten večer. My vlastně se nestihne začít bát, protože prostě tam není na to čas. My se fakt bojíme, když lidi tancujou co spadne z tý hlavy na zem.

Za jak dlouho a nemusí to být jen ve StarDance - všeobecně, si dokázala udělat jako nejrychlejší účes nebo přečes? Ne, že to byl ulízlý drdol. Prostě něco třeba těžší přeměnu, za jak dlouho ji dokážeš?

Třeba 2 minuty jsme měli na to.

Fakt? To je fascinující.

Ale ve dvou teda. S tím, že je to připravený, že jakoby opravdu...

Sama teda bys musela 4 minuty?

Člověk by si to naplánoval. Asi bych to zvládla taky za ty 2. Jenom prostě by tam byl větší strach a zisk, protože prostě nedáš tam 2 ty sponky ale jednu jenom.

/smích/ Sponky do hlavy ráda dává Blanka Hašková, vlasová stylistka a náš dnešní host. Já bych se samozřejmě s naším dnešním hostem, kadeřnicí vlasovou stylistkou Blankou Haškovou, chtěla dostat i k velmi důležitým věcem, jako jsou třeba módní trendy a tak dále. Ale v poslední douška k tomu StarDance. Poslouchají tě všichni? Nebo někdo přijde a řekne: "Ne, tohle mi nesluší. Takhle mi to nečesej. Tohle nechci." A teď tam nějaký prostě boj přirozený od představy kadeřnice a přání toho klienta?

Jo, je.

Tak co smíš říct.

Jde spíš vlastně o to, že my se snažíme, aby opravdu pokaždý se ten člověk ukázal jakoby jinak. A teď vlastně najít tu hranici toho, kdy my máme nějakou představu prostě nějakýho jako originálního účesu a kdy už je jakoby za hranicí toho, že ten člověk speciálně pokud není herec, pokud je to kategorie třeba sportovec nebude je to kategorie prostě kuchař. Oni nejsou zvyklý se předělávat. A teďka vlastně ale on chce být furt stejnej nebo ona chce být furt stejná. Ale to je pro ty diváky vlastně nuda a vybalancovat tam takový to jako, aby vlastně tím, že to budeme dělat furt stejný aby jsme jim svým způsobem neublížili. Protože vlastně ty diváci se těší i na tu proměnu vlastně toho páru. Jak bude jinej. Jakej dojem budou dělat. Teďka vlastně vyhovět a dělat furt stejný tak to znamená, že vlastně jim trošku ubližujem. Tak vybalancovat ten tlak a zároveň ten respekt vůči tomu tanečníkovi nebo tanečnici nebo prostě soutěžícímu. To je náročné někdy. Je to tak.

Někde se psalo i jsme si o tom povídali, že Geňa byl pro tebe takový jednoduchý. Ten, co si mu řekla, že uděláš, to dovolil.

Geňa je úplně skvělej, protože hlavně s ním je jako veliká sranda. Geňa byl opravdu velkej zážitek a je furt. Jsem ráda, že je v porotě. Je vlastně neuvěřitelný, že jedna z největších kauz minulý StarDance byly právě Giňovi vyžehlený vlasy. Přitom to jsou jenom vyžehlený vlasy. To znamená, on si umyje vlastně a bude zase kudrnatej. Ale to, co se jako strhlo vlastně v médiích ohledně toho, že si Geňa narovnal vlasy, to jsem ani nevěřila.

Ne každému všecko sednete. To není na Geňu. Teď obracím list. Myslím teď pro civil, pro posluchačky pro ženy. Máme různé tvary obličeje, váhu, výšku a tak dále. Ať to dáme na nějakém příkladu. Když se na mě podíváš, co třeba bych určitě nikdy mít nemohla? Dá se říct? Pro nějaký důvod, pro moji výšku, pro nějaký tvar obličeje. Je prostě něco, co bys mi nikdy neučesala, neostříhala, nenabarvila?

Já si myslím, že zrovna ty si speciálně typ, kdy záleží na tom, co dotvoříš vlastně kolem. Proto je důležitá ta spolupráce pak s makeupem a oblečením.

Teď jsem pro civil. Myslím pro posluchačku.

Ale i pro civil. To nemusí být prostě jedna věc, když budeš mít bílej rolák a řekneš: Prostě chci k tomu nějaké jako účes, kterej opravdu bude v rozporu s tím, že toho bude moc. Vždycky záleží na tom doplnění těch věcí. Víc, než si člověk jakoby myslím.

To je myslím velmi důležitá myšlenka, že vlastně nejde jenom o to, co se tam ustřihnu nebo na barvím ale, co chci vyzařovat.

Přesně. Když prostě budeš chodit v country stylu a přijdeš prostě s pokládanou vlnou, že k tomu chceš, tak to je jasný, že to nejde dohromady. Ale co nejde? Nejde ti pokládaná vlna, nebo to nejde jako celek dohromady? Vždycky je potřeba brát obrovský ohled na to, jak ten člověk chodí opravdu oblečenej. Jestli se líčí nebo ne a podle toho doplňovat ten účes. Vlastně nejde to oddělovat.

To znamená, že třeba bys my udělala i blonďatý ježka?

Já si myslím, že bys mohla mít i blonďatého ježka.

To si mě překvapila Já bych to toho nikdy nešla. /smích/

Neříkám, že bych ti to doporučila. Ale myslím, že by se našla forma, kdy vlastně blonďatý krátký vlasy by ti vlastně mohly sedět. Za nějakých okolností líčení, naušnic. Musela by ses asi víc zdobit. Určitý věci vynechat ze šatníků. Šlo by to.

To je teda vysoká škola stylingu. Co jsou teď nejnovější trendy před námi ve vlasech pro dámy? Na co se mohou těšit a třeba, do čeho se pustit? Je nějaká novinka?

Já si myslím, že bude teďka aktuální to, co je. Říká se tomu "bajoláž" různý prostě tyhlety způsoby barvení.

To je co?

To je, že vlastně ty vlasy vychází z nějakýho přirozenýho základu a do konců se zesvětlujou.

To je to ombre?

Přesně. Tak to je taky jeden z těch názvů. Tak to si myslím, že bude furt aktuální. Spíš v přírodních tónech vyšisovaných tónech. Hlavně je to komfortní v době koronové, protože prostě ten odrost tam není tak výrazný. A údajně se mají začít vracet hodit červený zářivý zlatý odstín. Bylo by to zajímavý to zajímavý, protože by bylo trošku veselo.

Říká náš dnešní host na Dvojce, Blanka Hašková vlasová stylistka.

Milí posluchači, musím říct, že jestli něco miluju na přímých přenosech je, jak v tom tepe život. Takže tady najednou kolem studia jde Honza Čenský. Já říkám: "Pojď dovnitř." Mává tady na mého hosta Blanku Haškovou. Jsou úplně nadšení, že se vidí. Tak jsem ho tady usadila. Kde vy jste se setkali?

Šel roztančený Honza Čenský, Terezko. Protože já jsem vás poslouchal, holky, celou Vinohradskou třídou, jak jste si povídali o StarDance. Tak jsem si vzpomněl na první ročník, když jsme s Blankou také tančili v kadeřnictví. Ale my jsme se znali ještě předtím. Protože my jsme jezdili takové turné s krásnýma holkama. Takže to byly Miss České republiky.

Přesně tak.

A navíc ještě, bohužel, nevím jestli vidíte Blanku, ale ona má vlasy jako Terezka Bufková, což byla moje taneční partnerka. Takže sentimentálně vzpomínám. Holky sluší vám to i rádiu.

Děkujeme. Jak ti to máš s soupravou vlasů, Honzo?

Do rádia neupravuju si vlasy. Ale teď jdu natáčet udělám rovnou takovej, proč jsem tady. Honza Rosák bude mít 3. 3. speciální sváteční vysílání, protože věřte-nevěřte, schválně. Kolik je let u mikrofonu? 30- 40 a nebo 50? Schválně, typněte si.

30.

Výborně.

2-3 roky teprve, vždyť je to mladej kluk.

50 let. Přátelé, 50 let u mikrofonu. To je fantastické a doufám, že ho načešeš, Blanko.

Tak vy jste oba s krásnýma vlasama. Takže já jsem nadšená. To je dobrá kombinace.

To je právě to povolání. Moje maminka je zubařka a každého, teď to nejde s těma rouškama, každého sleduje co má v puse za zuby. Blanka kouká na vlasy.

Jo, já koukám na vlasy a máš je furt krásné.

Když vidíš Honzu Čenskýho, nic bys tam teď neudělala? Ty šediny bys nezměnila?

Ne, sluší mu to. Je to v pořádku.

To mi řekni. Mně někdo řekl: Proboha, ty máš na hlavě 3 barvy. Už to obarvi nějak." Já to neumím. Já na to nemám jako chlap takzvaně koule. Nemám tu odvahu se barvit.

A co máš blbě?

Že tady mám šediny a mezitím prosvítá ještě nějakej černej.

Ne, ne. Já myslím, že fakt ta kombinace co máš na hlavě, buď spokojenej. Nenech se vůbec rozhodit od nikoho.

Děkuju. To jsem chtěl slyšet.

My ti moc děkujeme za návštěvu, Honzo. Ne že bychom tě vyhazovali. Klidně tu s námi seď dál. Ale my si jdeme povídat s Blankou Haškovou.

Pa pa, milí posluchači. Těším se vás.

To byl Honza Čenský úplně náhodou jdoucí kolem roztančený. Blanko, střední odborná škola na prevenci kriminality a krizového řízení. Tak to je taky tvoje škola. To si taky vystudovala. Musím říct, že to jsem o tobě nevěděla, byť se na StarDance potkáváme. Jak se do tvého života dostala tímto způsobem prevence kriminality?

Tak já zkusím ten dlouhý příběh říct hodně zkráceně.

Ne, máš čas. Povídej.

Já jsem nikdy nechtěla být kadeřnice. Já jsem vždycky chtěla vystudovat práva. A protože v době těsně před totáčové se musela dát přednáška. My jsme chodili do kostela, takže prostě studijní obor nevhodný. Takže učební obor. Sháněla máma protekci. Zabila půl prasete. Nakonec mě dostala na kadeřnici, kde nejenom že musela udělat talentovky ale opravdu ještě nějakým způsobem si pomoct, protože kdo byl v tý době kadeřnice nebo číšník, tak prostě měl velký výhody. Ale ve mně zůstala furt jakoby ta chuť objevit trochu ty práva a tenhleten směr. No vlastně našla jsem školu v pozdějším teda věku, kdy jsem si řekla, že prostě to chci zkusit. Chci se k těm právům prostě nějak víc přiblížit a tady na týhle tý škole, kde byli úplně skvělí učitelé, tak já jsem objevovala nejenom teda práva ale i kriminalistiku, integrovaný záchranný systém. Zjistila jsem, že jsem ráda, že vlastně jsem práva studovat nešla. Protože si myslím, že by to bylo pro moji povahu těžký. Protože vlastně to právo a spravedlnost přece jenom to není úplně jedno a to samý. Ale objevila jsem kriminalistiku a objevila jsem integrovaný záchranný systém. Hlavně kriminalistiku mě učil dokonce zakladatel kriminalistického ústavu. Neuvěřitelnej člověk, takže prostě spousta pro mě objevů a věcí, kterým se dá tak trochu jakoby věnuju ale není čas při tom stříhání. No tak možná teď.

Neztrácí se ti to ze života ten směr? Ocenila si třeba někdy, že si to znala? Pomohlo to?

Já si spíš myslím, že to je takovýho něco mojeho nějaký moje hobby. Ten integrovaný záchranný systém já jsem vždycky asi byla schopná řídit. Tak spíš člověk, že se dozví víc o tom, jak pomoct, když by se objevil u nějaký havárie. Nebo co dělat, kdyby byla chemická nějaká havárie. Ale to jsou situace, který se nedějou.

Zaplať pánbůh.

Přesně tak.

Když tam je to krizové řízení a ty si spolumajitelka kadeřnictví. To není lehká doba pro žádné kadeřnictví. Tak tady se to krizové řízení v přeneseném slova smyslu možná trošku hodí. Jaká je teď situace? Jak to psychicky třeba nesete? Všichni víme, že to je jeden z oborů výrazně zasažen.

Tak já myslím, že kadeřníci prostě buď pod tlakem klientů anebo pod tlakem finanční, tak nějakým způsobem pracujou, protože mohou.

Jaká tam je ta vůle? Co se vlastně může?

My můžeme vlastně docházet do domácnosti v případě, že ten kadeřník má schválení prostě provozní řád mimo provozovnu. A tak v tu chvíli může. To je oficiální. Tam není nic protizákonné. Takže samozřejmě to se to se děje. Je to velkej diskomfort si myslím pro kadeřníky obecně, protože prostě melírovat v kuchyni je prostě opravdu o záda. A tak jako myslím na všechny, kterým musí tohleto prostě absolvovat, aby to zvládli nějak se ctí. Ale moc bych si přála, aby nám za nějakých okolností prostě ty salony otevřeli. Protože si myslím, že veškerý hygienický předpisy a všechno my jsme schopný mnohem líp dodržovat v tom salonu než vlastně v tom terénu.

Já si tebe umím představit, že sis tak třeba uklidila v tom salonu, vytřídila věci.

Přesně tak.

Co dělá člověk, když už opravdu nemůže stříhat?

Já jsem teda vygruntovaa celý salon. Dělala jsem věci, na které nebyl čas prostě opravdu 10 let. Takže všechno má svoje popisky a přelepky a prostě zboží je srovnaný zprava doleva, zleva doprava. No ale to je tak všechno.

My si dáme K výškám, Olgu Lounovou a zaměříme se v posledním vstupu s Blankou Haškovou také na právě na tu domácí péči myslím nás, když k nám ani nikdo nedorazí. Co s těmi lásky třeba můžeme dělat, aby to pak nebyla úplná tragédie, až do toho uklizeného kadeřnictví dorazíme. Za chviličku Dvojice. Dnes s kadeřnicí a vlasovou stylistkou Blankou Haškovou. Blani, jak jsem avizovala zatím nemůžeme do kadeřnictví a ne vždycky nám může někdo přijít, jak jsme říkali. Jak pečovat o vlasy, abychom tomu úplně neuškodili, abychom si je udrželi v nějaké kvalitě, než se na nás vrhnete vy profíci?

Tak určitě je dobrý šampon a dobrej kondicioner. To je základ.

Co je dobrej šampon a dobrej kondicioner? Neříkej značky. Jak to poznám? /smích/

Teďka hodně vlastně myslím vynikají věci bez asfaltu bez parabenů. To je fajn, když to neobsahuje. Na druhou stranu, jestli si někdo myslí, že se podbarvuje a koupí si nějakej ultra přírodní šampon, tak tam to taky. Záleží na tom, s čím zacházíme. Takže jsme-li hodně v tý chemii, tak je lepší potom prostě jako taky pokračovat. Ten šampon, který pak už obsahuje nějakou tu chemii, dokáže pomoct vyrovnat ty škody, který se udělaly třeba odbavováním. Je-li někdo naopak přírodní, nebaví se nebo maximálně má třeba trošku nějakého od sluníčka zesvětlený konce, tak samozřejmě klidně může mít březový šampon, kterej je vlastně dobrej.

Kondicionér vždycky? Já jsem tak vychovaná, že na dobré rozčesání vlasů. Jak je to, když je a není?

Krátký vlasy úplně bych řekla, že není nutnej. Hodně jemný vlasy třeba kondicionér ob ale záleží na tom...

Ob mytí?

Ano. Záleží na tom třeba, jaký kondicionér. Protože když máme kondicionér vlastně, kterej je objemovej, tak ten můžeme klidně při jemnějších vlasech pokaždý. Když máme vlastně zase zesvětlovaný konce a chceme pěstovat dlouhý vlasy, měli bysme pokaždý kondicionér. Takže vlastně záleží na typ účesu a délce. A trošku selský rozum do toho. Ono je to vlastně logický. Vždycky na to člověk přijde nakonec.

Kdyby mi zrovna selský rozum selhal či si nebyl jistý, jak často mýt vlasy? Také to je asi podle druhu hlasů.

Podle druhu vlasů a podle druhu práce. Takže prašný prostředí a nechávat vlasy zaprášený samozřejmě radši mýt klidně každý den. Ale není-li to nutný a nemastí se nám pokožka, tak prostě klidně může se mýt jednou za týden. Já myslím, že optimálně je tak 2x týdně.

To nevadí? To nic nezpůsobuje?

Ne.

Co férování? Někdo nechává úplně....

Fénování trpím, protože to je takový předsudek. Dřív byly vlastně ty fény založený na tý topný spirále. Když se člověk podíval do toho fenu, tak tam vlastně byla rozehřátá úplně ta ruda spirála. Přes to šel ten vzduch. To bylo to, co pálilo ty vlasy a tam bylo v pořádku říkat: "Radši se nefénuj nebo si to upálíš." Ale dneska už jsou fény na úplně jiným principu s jonizátorama.Už se v klidu můžou všichni prostě foukat, protože ten fén už vůbec neumí ubližovat tak, jako dřív. Takže tohle je třeba takový mýtus, kterej by bylo fajn vyvrátit.

Když zaznělo selský rozum, co babské recepty? Těch je kolem vlasů spousta. Máš některý ráda? Že řekneš: "Jo, to tenkrát to byl fajn. To dělejte."?

Já mám ráda vlastně a si pamatuju babičku moji ze Slovenska. Ona měla prostě strašně dlouhý šedivý vlasy, který vždycky spletla do toho copánku. Pak je tady takhle prostě zamotala vzadu a dala přes to ten šátek. Já si pamatuju, jak ona seděl na tý posteli a vždycky se dlouze česala. Bylo to takový, jako kdyby vyprávěla rozprávěla s těma vlasama. Ono můžete to vypadat vlastně tak divně, když to říkám. Jenom šahat na ty vlastně a fakt si dobře rozčesat a jakoby vejít s nima do kontaktu. Tak to udělá strašně moc. Víc než by si člověk možná dokázal představit. Vlastně spojit se s těma vlasama. Dát si čas na to rozčesávání a to i promasírování tím hřebenem trochu tý kůže.

Ono to jakoby vyčistí? Něco to udělá s tím vlasem? Má to prostě nějaký dopad i fyzikální?

Přesně.

Co třeba polévání studenou vodou? To mám já. Nebo octovou? Když jsem byla dítě maminka mi vždycky polila octovou vodou.

Tak těm hlasům konkrétně to podle mě vůbec nic zásadního neudělá. Určitě to probudí tu pokožku. Trošku jí to jako zformuje. Takže je to pro tu pokožku fajn. Ten pocit další, všichni se otužujou teďka, takže i ta studená voda ono to je prostě takový probuzení. Taková pohotovost. Takže určitě je to vlastně víc prospěšnější pro kůži než pro ty vlasy.

Taky je pravda, že ty hlasy bydlí v té kůži. Tak se tam mohou tak nějak spojit. Poslední otázka, milá Blanko. Jak si na tom ty? Si kovářova kobyla, nebo máš svou kadeřnici?

Já jsem podle toho, jak to vyjde. Protože bohužel já tím, že se nebarví a když vlastně chci ostříhat, tak já to chci hned. Takže když jsem v salonu, tak je to skvělý, protože se pokusím někoho vždycky utrhnout aby mě ostříhal. Ale když mě to popadne doma, tak holt lůžky a jedu sama. Takže je to spíš o náladě než o tom, že by nebyl kdo. Protože v salonu máme skvělý kadeřníky, takže se ráda svěřím.

Já ti děkuji za hezkou náladu tady u nás v našem salonu lidského povídání. Měj se krásně, ať brzy můžete fungovat.

Krásné časy všem.

Blanka Hašková byla naším hostem.