.

Televize Beey pro osoby se sluchovým postižením

Back

úterý 31. 03. 2020

ČRo Plus: Přemýšlím, jestli se Metnar nezbláznil, říká sociolog Gabal

Rozhovor se sociologem Ivanem Gabalem

Jan BURDA (moderátor)

K poslechu zve Jan Burda. Podle Aktuálně.cz a týdeníku Respekt ministerstvo obrany přichází s tím, že vláda a premiér Andrej Babiš by mohli získat pravomoc k tomu, aby v době krize řídili zemi zcela sami. Plyne to z dokumentů, které mají redakce k dispozici. Dokument, který vládě předkládá ministr obrany Lubomír Metnar za ANO, počítá s tím, že v případě neakceschopného parlamentu by krizové rozhodování přešla na vládu. A kdyby byl nefunkční kabinet, rozhodoval by jen premiér. Zatím nicméně nejde o konkrétní návrh zákona, ale o předkládací zprávu. Reaguje návrh na současný stav v Česku? Proč se objevuje nyní? Ohrožují mimořádná opatření do budoucna českou demokracii? O tom dál s Ivanem Gabalem, sociologem, bývalým poslancem zvoleným za KDU-ČSL a spoluzakladatelem Občanského fóra. Dobrý den.

Ivan GABAL (sociolog; spoluzakladatel Občanského fóra; bývalý poslanec za KDU-ČSL)

Dobrý den.

Jan BURDA (moderátor)

K dříve řečenému doplním, že premiér Andrej Babiš v reakci na dotaz Aktuálně.cz a Respektu tvrdí, že nic takového se nechystá a že o Metnarově aktivitě netuší. Cituji: "Nic o tom nevíme. Nebudeme to projednávat." Každopádně, co Metnarově návrhu říkáte vy, pane Gabale.

Ivan GABAL (sociolog; spoluzakladatel Občanského fóra; bývalý poslanec za KDU-ČSL)

Já jsem rád, že se na to ptáte a že to vyvolalo takovou vlnu pozornosti, ne-li pobouření, protože nám to ukázalo, že jsme hodně citliví na standard demokracie, na tom, abysme neustoupili vlastně i v těch mimořádných podmínkách ani o milimetr. A pokud jde o věcné hodnocení, když se nad tím trošku zamyslíte, tak si říkáte, jestli se pan ministr zbláznil, nebo jestli prostě tady někdo usiluje o diktaturu, to samozřejmě jsou naprosté absurdity a je potřeba tedy racionálně si říct asi, o co jde a v čem je ta chyba, protože já si myslím, že je to něco horšího než hloupost, je to chyba ze strany ministra, nebo kde to připravoval, to usnesení vlády je z roku 2015, která reagovala na agresi Ruska vůči Ukrajině a vlastně začala bezpečnostním auditem a dalšími prostředky zkoumat nástroje, kterými je připravena naše země k obraně a mimo jiné také ústavní mechanismy. Takže to zadání je poměrně, má už, abych tak řekl, 5 let. A naplnilo se asi až teď nejrůznějšími variantami a myslím si, že to, že s tím pan ministr Metnar přišel právě teď, je prostě nešťastná opravdu chyba a myslím si taky, že tím, že se ty věci dostatečně včas a veřejně debatovaly, ono to bylo začátkem března, myslím, na radě obrany státu, pan premiér by si mohl vzpomenout, ale to nevadí. Nicméně se domnívám, že to je čistě jakoby ztráta politické intuice nebo politického citu pro situace a naprosto nevhodně umístěný návrh do této situace, jinak reálně se domnívám, že tam je v tom obsaženého něco, co bysme měli znát, měli bysme se o tom bavit hlavně, do jaké míry je náš ústavní systém připravený na skutečně opravdu situaci, nouzový stav je nejnižší úroveň mimořádného stavu, nad tím je stav ohrožení a pak je válečný stav. Například, když si vzpomeneme na období Mnichova, tak prezident Beneš způsobil, že vlastně parlament vůbec nejednal, a to byla samozřejmě hrubá chyba, protože ten parlament držel celou dekádu vyzbrojování a přípravu Československa na obranu, takže řekl bych, že bysme ty věci měli diskutovat, ale samozřejmě v této situaci, kdy je cítit napětí ve společnosti, s tímhle přijít je prostě pitomost.

Jan BURDA (moderátor)

Tedy situace v České republice rozhodně není tak vážná, aby se o těch opatřeních teď uvažovalo. Lidé vnímají navíc se všechna nutná omezení svého života, některá jsou skutečně velmi přísná, některá jsou třeba i nejpřísnější z těch v porovnání s jinými zeměmi. Proč, když, když se o této potřebné, řekněme, o tomto potřebném návodu, jak má stát fungovat skutečně ve válečném stavu, nebo v té největší krizi, proč se o něm má mluvit teď a projednávat v nouzovém stavu?

Ivan GABAL (sociolog; spoluzakladatel Občanského fóra; bývalý poslanec za KDU-ČSL)

Tak to si myslím, že je ta chyba. Za druhé bych řekl, že to není návod, ale je to návrh a původně skutečně vznikl v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině, kdy to zkoumání bylo zcela na místě a dotahuje se pozdě, ale to, co já bych řekl obecněji, my jsme situaci, kdy ten nouzový stav vlastně do určité míry testuje naše ústavní instituce, jejich stabilitu, výkonnost, odolnost, a to já považuju za velmi pozitivní aspekt této krize, protože si můžeme ozkoušet, že ten demokratický systém a jeho fungování, včetně parlamentu a podobně, jsou mocné nástroje, který nám dávají jakoby velkou výkonnost a dávají nám taky schopnost se bránit a že jejich naopak opuštění nebo redukce by znamenala oslabení té obrany a zhoršení toho rozhodování. A znovu jenom opakuji, myslím si, že jedna z chyb toho bylo, že to projednala rada obrany státu a rozhodla se to předložit na vládu a vůbec zřejmě se o tom nevedl, byla na to meziresortní pracovní skupina, jestli jsem dobře četl ten materiál, ale nebyla to asi širší ústavní diskuse, nebo možná byla, ale dávno, nebo není to tam zahrnuté. Já bych to viděl jako velmi relevantní téma, abysme se o tom bavili, teď na to asi není vhodná doba, není na to čas. A vytáhnout to zrovna v den nebo den poté, co se stalo v Maďarsku, to, co se stalo, je podle mého názoru zcela nešťastná souhra okolností.

Jan BURDA (moderátor)

V Maďarsku od včerejška vládne kabinet Viktora Orbána prostřednictvím dekretů. Co říkáte tomuto stavu je to země Visegrádské skupiny, je to země střední Evropy, se kterou jsme relativně úzce propojeni.

Ivan GABAL (sociolog; spoluzakladatel Občanského fóra; bývalý poslanec za KDU-ČSL)

Tak Maďarsko vyvolává dojem, že se Viktor Orbán nebezpečně vydal tureckou cestou, a to znamená cestou na uchopení, veškeré moci parlamentu, která se v Turecku odehrála o tom neúspěšném pokusu o převrat. Je potřeba dodat, že ve srovnání s tím, co včera si nechal schválit Viktor Orbán, byla situace premiéra Haidera, který se dostal do sankcí Evropské unie, nesrovnatelně méně nebezpečnější a hazardní, takže je potřeba si vybavit zpětně, že když byl premiérem Haider v Rakousku, tak sankce Evropské unie proti Rakousku byly velmi silné. A pokud jde o tu zmínku vaší o V4. Já bych upozornil tady na jednu důležitou technikálii, my máme na všech šatech vládních spisů, které procházejí ministerstvy a úřady, kolonku, a týkající se Evropské unie, kolonku stanovisko Visegrádu nebo V4, je to, stala se z toho bezmála povinná rutina, kterou vyřizují ministerstva a úředníci a zjišťují stanovisko dalších zemí, myslím si, že z tohoto hlediska je pro nás důležité tuto kolonku škrtnout, protože a Maďarsko je nebezpečně, abych tak řekl, na toxické cestě a my si nemůžeme dovolit, notabene ještě po vyslání těch vojenských velitelů do těch soukromých firem, což zavání znárodnění, nebo vlastně nucenou správou si nemůžeme dovolit se nechat strhnout jaksi k těmto praktikám.

Jan BURDA (moderátor)

Vy jste připomněl dobu, kdy v Rakousku, respektive vůči Rakousku bylo postupováno sankcemi ze strany Evropské unie právě tehdy kvůli panu Haiderovi. Umíte si představit nějakou takovou reakci a takový postup Evropské unie v současnosti vůči Maďarsku?

Ivan GABAL (sociolog; spoluzakladatel Občanského fóra; bývalý poslanec za KDU-ČSL)

Tak já myslím, že tehdy Rakousko bylo zbaveno hlasovacích práv v těch klíčových orgánech a mně by se diskuse nad takovýmto opatřením zdála odpovídající vážnosti té situace, protože vnitřní, ve vnitřní maďarské politice nevidím síly, které by dokázaly případný Erdoganovský vývoj v Maďarsku zvrátit, to znamená, je potřeba, aby Viktor Orbán věděl, že riskuje skutečně standard. Já jsem včera, kdesi četl příměr, že vlastně z hlediska standartu kodaňské, kodaňských nároků na demokratičnost systému, když jsme přistupovali k Evropské unii, je dneska Maďarsko hluboko pod Běloruskem.

Jan BURDA (moderátor)

Domnívá se sociolog, bývalý poslanec za KDU-ČSL, spoluzakladatel Občanského fóra Ivan Gabal. Vraťme se teď v příštích minutách do Česka. Malá reminiscence, vy jste loni v říjnu ve vysílání Českého rozhlasu řekl, teď vás volně cituji: "Češi mají demokracii rádi, ale nevěří politikům." To bylo před třicátým výročím sametové revoluce. Teď po půlroce ve zcela jiné výjimečné situaci drtivá většina občanů podporuje tvrdá opatření vlády reagující na šíření nového onemocnění, věří politikům, a přitom se lidé vzdali podstatné části svých svobod. Posunulo se vnímání demokracie, anebo to s tím nemá žádnou souvislost?

Ivan GABAL (sociolog; spoluzakladatel Občanského fóra; bývalý poslanec za KDU-ČSL)

Tak já vnímám rozhodování vlády nadále jako rozhodování instituce demokratické, to je důležité si říct. Stále, abych tak řekl, je přítomen parlament a věci projednává. A pokud jde o důvěru individuálním politikům, já jsem neviděl v poslední době žádná data, myslím si, že samozřejmě ta krize těm politikům, kteří, abych tak řekl, jsou v čele jejího řešení, může pomoct, ale také ten další vývoj, který bude nepoměrně náročnější z hlediska psychologického, z hlediska existenčního, z hlediska atmosféry ve společnosti, jim také může ubrat, takže to, co jsem říkal už před chviličkou, my ostře testujeme odolnost a výkonnost demokratických institucí a uvidíme, jak v těch demokratických institucích obstojí politici. Bavili jsme se o panu ministrovi Metnarovi. Já si myslím, že tohle byla chyba, ale já bych například vůči ministrovi Metnarovi a vládě v dané souvislosti měl daleko vážnější výtky, než byl ten kiks ze včerejška, myslím si, že teda v tomto ohledu to testování zatím probíhá, jak se ukazuje velmi dobře, protože ta citlivost na demokratické standarty, přestože jsme zúžili úroveň ústavních svobod, je velmi vysoká, a to mně dává jasné přesvědčení o tom, že nadále ten systém považujeme za klíčový předpoklad kvality svého života.

Jan BURDA (moderátor)

Dá se tedy říci, že více než tři desítky let po znovunabytí svobody a demokracie je u nás tento systém vládnutí pevně ukotvený?

Ivan GABAL (sociolog; spoluzakladatel Občanského fóra; bývalý poslanec za KDU-ČSL)

Já myslím, že ano. My musíme si uvědomit, že dnešní fungování institucí ve srovnání s prvorepublikovými z hlediska podmínek, z hlediska standartu, participace, komunikace, i informací, je prostě někde úplně jinde. Dneska jsou ty instituce pod dalekou náročnějším tlakem. Všichni máme prakticky veškeré informace, které jsou veřejně dostupné, a to je situace, která je nesrovnatelná s tím, v čem byla prvorepubliková. A abych tak řekl demokracie a její provádění.

Jan BURDA (moderátor)

Šéf, bývalý šéf ústředního krizového štábu Roman Prymula se od včerejška, nebo respektive od dneška má věnovat takzvané chytré karanténě a v čele ústředního krizového štábu ho vystřídal ministr vnitra Jan Hamáček z ČSSD. Je dobře, že je v čele štábu stojí politik se zodpovědnosti ke svým voličům?

Ivan GABAL (sociolog; spoluzakladatel Občanského fóra; bývalý poslanec za KDU-ČSL)

Tak já si myslím, že to rozhodně dobře je, protože je to taky v souladu s těmi pravidly. Na druhou stranu se domnívám, že tak, jak byl správně vybrán zákon o nouzovém stavu, jako ústavní zákon o bezpečnosti země, tak se nedomnívám, že byl úplně dokonale aplikován, že byl úplně dobře prováděn.

Jan BURDA (moderátor)

V čem přesně prosím?

Ivan GABAL (sociolog; spoluzakladatel Občanského fóra; bývalý poslanec za KDU-ČSL)

Tak jsou asi 2 nebo 3 věci, které je potřeba zdůraznit. My jsme se ocitli v situaci, kdy správně byl použit zákon, ústavní zákon o bezpečnosti země, ale nebylo řečeno, že jsme ve vnějším ohrožení a bylo to tak, protože z Číny přicházela do Evropy a v Evropě už expandovala poměrně vážná hrozba, která byla hrozbou pro nejenom populaci a veřejnost a občany, ale také pro stát a jejich fungování. Myslím si, že byla strašně tedy exponována hrozba vůči lidem a bylo strašně málo debatováno, jak se mají chovat ty instituce. Abych byl konkrétnější, my máme jednu z nejlepších jednotek biologické a chemické ochrany v armádě, která, abych tak řekl, má obrovské zkušenosti nejenom z válečných konfliktů, ale také z praktických cvičení, elitní jednotkou Severoatlantické aliance, a my jsme jí nechali odstavenou prakticky do dneška, až donedávna, aniž bychom jí v první linii nasadili, to je první, a mohli jsme pomoci zesilovat zejména tu zdravotnickou frontu první linie s lidmi, kteří skutečně mají zkušenost s velkým ohrožením, a to jsme neudělali, to bylo podle mého názoru hrubší zanedbání ministra obrany a premiéra než to, co se stalo včera. Druhá věc, když si představíte reakci na hrozbu, jako bylo například povodně v Praze a když se zavaluje metro vodou, tak samozřejmě zavírání obchodů a vyklízení těch prostor je záchranou lidí a není trestáním nebo omezováním byznysu. My jsme se dostali do podobné situace, kdy stát vlastně do určité míry zachraňoval veřejný život, omezoval vlastně tím karanténním stavem i malou připravenost té zdravotnické fronty přesto je to vnímáno, nikoliv jako obrana státu, ale jako hospodářské škody. A myslím si, že se to bude řešit soudně. Já nevím, kdo pomáhal vládě v právním výkladu a přípravě využití toho ústavního zákona, ale tohle si myslím, že vláda neudělala dobře a že důsledkem je poměrně, jak neporozumění tý situaci, tak i následkem bude řada soudních pří o to, kdo všechno byl a nebyl oprávněně, abych tak řekl, zbaven možnosti výkonu hospodářské činnosti příjmů a podobně.

Jan BURDA (moderátor)

Vláda hledá způsoby, jak podpořit firmy i zaměstnance postižené koronavirovou krizí. Mnoho živností zkrátka teď nelze vůbec vykonávat. Minulý týden se hodně diskutovalo o možném odškodnění. Ministr průmyslu a obchodu dopravy Karel Havlíček za ANO řekl, cituji: "Kdybychom měli vyplácet náhradu škod, tak se nedoplatíme," řekl to Českému rozhlasu 26. března. Argumentoval, že by to znamenalo obrovské zadlužení pro budoucnost. Tím podle vás, myslíte, celá záležitost končí?

Ivan GABAL (sociolog; spoluzakladatel Občanského fóra; bývalý poslanec za KDU-ČSL)

Já samozřejmě netuším, jestli tím celá záležitost končí, to bude mít jistě nějaký vývoj, a už jsem říkal, že si myslím, že to budou nakonec soudní rozhodnutí, kdy soudy budou opravdu rozhodovat o tom, do jaké míry vláda rozhodovala v obraně veřejného zájmu a tím pádem spíš ty instituce a organizace zachraňovala, než že by je zavírala a omezovala, to necháme na justici, ale myslím si, že i, ten, podle mého názoru trapný manévr s tím přechodem do zdravotního zákona jaksi těch opatření, kde je méně artikulována ta otázka náhrad případných škod, je ukázkou hodně vratké právní a ústavní pozice vlády nebo hodně vratkého zázemí, podle kterého se vláda rozhoduje, já nevím, kdo to dělá, nebo nedělá, ale tak, jak v exekutivních polohách se mi zdálo, že vláda jednala v té krizové situaci poměrně velmi cílevědomě, srozumitelně a abych tak řekl, všichni to chápali a má to podporu, tak v této oblasti tím, jak ten stav správně uchopila z hlediska ústavy a z hlediska výkonu těch věcí, tam se mi zdá, že je spíš chaotizována a trošku mi chybí, například včera jsem zaznamenal výroky pana prof. Prymuly, kde, z kterých vyplývalo, že oni evidentně měli nějaké kalkulace na nějaká horentní čísla případných nákaz a ztrát životů a podobně a ty vzali vážně a podle toho jednali. Já se domnívám, že jestliže jsme byli v ohrožení ze strany této čínské nákazy, tak bylo dobré uvést, my máme kalkulace, které vypadají velmi hrozivě a musíme zprudka zatáhnout za záchrannou brzdu a začít se opravdu bránit, ale chtělo by to trošku větší důvěru mezi tím krizovým řízením vlády a veřejností, protože nakonec ta odpověď občanů i z hlediska, já nevím, sbírání peněz, šití roušek, podpory zdravotníků, všeho tohle toho, se mi jeví jako mimořádně pozitivní a bylo by dobré více lidem důvěřovat a dávat jim informace.

Jan BURDA (moderátor)

Podle místopředsedy Advokátní komory Tomáše Sokola měla vláda při vyhlášení nouzového stavu rovnou sdělit, která práva omezí a bude omezovat a jaksi neoznamovat jednotlivé restrikce až následně. Je to tak, nebo je to v této výjimečné situaci, kdy je nutné reagovat na aktuální vývoj pochopitelné a měla by vláda říci, za jakých, jasně říci, za jakých podmínek začne uvolňovat?

Ivan GABAL (sociolog; spoluzakladatel Občanského fóra; bývalý poslanec za KDU-ČSL)

Tak já v tomto s doktorem Sokolem do určité míry souhlasím, i když on tam nemá to B, které já jsem zmiňoval, že to mělo být víc uchopeno jako vlastně de facto napadení země, nebo prostě obrana proti vnějšímu, vnější silné hrozbě, v které ta vláda začala zasahovat cílevědomě a mohla říct, proč, kdyby byli řekli, ano, je to něco, co se k nám importuje, co se týká letecké dopravy, turismu, cest autem a podobně a mohli takto to vymezit, ale myslím si, že v té době asi ta vláda tomu nebyla schopná, nebo nepovažovala to za vhodné a šáhla jakoby k nouzovému opatření jako k jakémusi skutečně krizovému nástroji, ale já se domnívám, že ten krizový ústavní nástroj je součástí světa, v kterém bysme se měli dál chovat racionálně, takže to je, myslím si, že, já jsem zpočátku říkal, že tam nevidím dost argumentů a důvodů pro ty opatření, který se dělají, že by tam měly být a že na ně mají lidé názor. Pokud jde o ten plán uvolňování, ano, to by mělo být součástí teď projednání, protože musí jednat sněmovna, aby pokud 12. má být znovu prodloužen ten nouzový stav, tak sněmovna musí projednat a schválit další, řekněme, třicetidenní zřejmě lhůtu a v rámci tohoto projednání bych očekával, že opozice vytvoří, abych tak řekl, jedno memorandum nebo blok, v kterém toto položí jako jedna zhruba, já nevím, z 10 bodů, které chce jasně odpovědět a definovat od vlády, aby prodloužila ten, pomohla prodloužit ten stav, to znamená, tady bysme se měli všichni synergizovat ne v tom smyslu, že budeme podporovat vládu hlava nehlava, ale že budeme dávat racionální požadavky na stůl, které se také týkají toho demokratického standartu, představy o tom, jak to dlouho bude trvat, kolik taky nás tu asi bude stát a co s tím budeme dělat.

Jan BURDA (moderátor)

V té souvislosti bývalý šéf ústředního krizového štábu prof. Roman Prymula si také posteskl, že v demokracii se zavádějí opatření proti epidemii, pandemii, složitě. Neobáváte se, že minimálně odborníci se, by se mohli zhlédnout v přístupu totalitních režimů, ono se zdá, jako kdyby tu nákazu zvládali lépe v rámci těch opatření. Na druhou stranu je otázkou, nakolik se dá těm číslům, například u Čínské lidové republiky, věřit?

Ivan GABAL (sociolog; spoluzakladatel Občanského fóra; bývalý poslanec za KDU-ČSL)

Můžu vám dát protipříklad?

Jan BURDA (moderátor)

Ano.

Ivan GABAL (sociolog; spoluzakladatel Občanského fóra; bývalý poslanec za KDU-ČSL)

Když si vzpomenete, nebo aspoň si vybavíte podle toho seriálu Černobyl, máte pocit, že ten totalitní systém, byť jen československý, tu krizi zvládl lépe? Já si myslím, že ne, že to zvládáme dneska lépe.

Jan BURDA (moderátor)

Rozumím. Mně šlo o to, aby se leckdo neshlídl, například v těch jednoduchých řešeních mimo schválení parlamentu, a tak dál, a tak dál.

Ivan GABAL (sociolog; spoluzakladatel Občanského fóra; bývalý poslanec za KDU-ČSL)

Ale tak to se leckdo může shlédnout a jsou tady takoví jistě i povykovači, ale podívejte se, kde dneska jsou a jak jsou zticha a nemají co říct.

Jan BURDA (moderátor)

Například úřady ve Švédsku se domnívají, že tak striktní omezení, jako teď platí v České republice, nejsou zapotřebí. Švédsko, byť má nemocné, nezastavilo tolik svůj život. Vláda Velké Británie zase před nedávnem provedla obrovský obrat ve svém původně volném přístupu k prevenci, nebo k tomu procesu promoření populace tímto virem. Jsme tu svědky toho, že vlády tápou, že dělají chyby, nebo se rozhodují podle možností svého zdravotního systému?

Ivan GABAL (sociolog; spoluzakladatel Občanského fóra; bývalý poslanec za KDU-ČSL)

Tak je potřeba v první řadě říct, že vláda nese zodpovědnost za obranu země, proto sáhla po tom zákonů o bezpečnosti České republiky a je odpovědná za to, že udělá maximum pro to, aby veřejnost občany i instituce a provoz státu ochránila před tím nebezpečím, které je. A tuto odpovědnost z ní nikdo nesejme a ona musí volit nástroje a prostředky, které vidí jako adekvátní vůči naší situaci, nikoliv vůči švédské situaci, ale vůči situaci České republiky, za to je odpovědná česká vláda a myslím si, že to se to snaží dělat. To znamená, srovnávat jí se švédskou je jaksi inspirativní a podobně, ale pokud nemáme například porovnání zdravotních systémů, pokud nemáme porovnání, já nevím, péče o podpory rizikových skupin, pokud měla česká vláda aspoň základní informace o tom, jak nepřipravená je vlastně celá ta zdravotní fronta první linie z hlediska vybavení pomůckami, nástroji a podobně. A pokud zapomněla na takovou věc, že máme elitní vojenskou kapacitu, která to mohla vyztužit, tak pak samozřejmě jednala adekvátně vůči těm podmínkám a srovnávání se Švédskem nám moc nepomůže.

Jan BURDA (moderátor)

Jakým způsobem ta krize, to, co se děje právě teď, tedy boj s tím onemocněním COVID-19, nakolik může změnit fungování našeho státu nebo i tedy zemím nám podobných v Evropě?

Ivan GABAL (sociolog; spoluzakladatel Občanského fóra; bývalý poslanec za KDU-ČSL)

Tak já už jsem říkal, že si myslím, že teď velmi těžce a tvrdě testujeme základní půdorys demokratických institucí a ještě se to promítne určitě do budoucna, do justice a uvidíme, jak se to bude vyvíjet, ale myslím si, že to, co můžeme zjišťovat a pokud parlament, abych tak řekl, teďko bude projednávat na určitém standardu té situace koncentrace a koordinace celý ten problém prodloužení nouzového stavu, tak mně se zdá, že se nám ukazuje, že ten systém funguje poměrně velmi dobře a výkonově, to znamená, měnit něco na těch institucích, možná na pravidlech, možná se ukáže, že legislativa ukazuje se samozřejmě, že bysme měli být lépe připraveni z hlediska takovýhle nouzových situací i v oblasti zdravotnictví, zajištění těch rizikových skupin a podobně, to jsou důležitá poučení, a to se asi měnit bude. Ale z hlediska, abych tak řekl, my máme za sebou první období opravdu těžké restrikce. A po čase se teprv ukáže nikoliv, jestli ty prostředky, jestli byly jenom účinné nebo neúčinné, ale především jestli byly přiměřené, přiměřené z hlediska ochrany životů a zdraví lidí, protože nejde jenom o životy, jde taky o zdraví lidí a o celý systém zdravotnictví, jak je přiměřené z hlediska toho, co si můžeme, abych tak řekl, finančně a z hlediska své hospodářské výkonnosti dovolit, to teprve uvidíme, ale zatím se mi zdá, že touto první poměrně drakonickou fází jsme prošli s velmi slušně i s velkou synergií veřejnosti a spoluprací. Myslím si, že vláda mohla vůči veřejnosti být v tomto ohledu trošku informačně vstřícnější a otevřenější a teď přichází další fáze, kdy parlament bude tu situaci prodlužovat a budeme se bavit o tom, co to prodloužení obnese a co to bude obnášet také z hlediska uvolnění stavu, z hlediska ochrany těch, na které to dopadne asi tvrději, než na ostatní, a také z hlediska relativní nápravy. Já si myslím, že teď jsme jeli hlava nehlava dovozy zdravotnického materiálu z Číny, zaznamenával jsem informace o tom, že domácí výrobci a producenti by bývali byli schopni se do toho zapojit, ale vlastně ten stát neměl čas a kapacitu v tom strašném provozu se tomu věnovat, myslím si, že tady je velký prostor, ale i v řadě dalších oblastí. A řekl bych, že teď taky bude důležité, abysme udrželi nervy na uzdě, protože i dnes v té aféře okolo pana Metnara vidíme, že je tam hodně agresivity a hodně kumulované nervozity a chtělo by to zklidnit. A myslím si, že taky by pan premiér měl ubrat jako v tom strašení, jako počty mrtvých v Itálii a podobně, to mně přijde nejenom nevkusné, ale neurotizující zbytečně.

Jan BURDA (moderátor)

Domnívá se Ivan Gabal, sociolog a bývalý poslanec za KDU-ČSL, spoluzakladatel Občanského fóra. Díky. Na slyšenou.

Ivan GABAL (sociolog; spoluzakladatel Občanského fóra; bývalý poslanec za KDU-ČSL)

Děkuji za pozvání. Na shledanou.