Hanka Shánělová (moderátorka)
Možná už brzy by nový koronavirus mohly pomáhat odhalit tzv. biosenzory. Vyvíjejí je vědci z fyzikálního ústavu Akademie věd. Oproti běžným testům na koronavirus, biosenzory nereagují na protilátky, které si tělo na virus vytváří, ale přímo na částice SARS-COV-2. V našem vysílání už vítám Alexandra Dejneku, vedoucího oddělení optických a biofyzikální systému fyzikálního ústavu. Přeji vám dobré dopoledne.
Alexandr Dejneka (oddělení optických a biofyzikálních systémů Fyzikálního ústavu Akademie věd)
Dobrý den.
Hanka Shánělová (moderátorka)
My se asi většina z nás pod tím slovem senzor představíme nějaké čidlo. Tak nám, prosím, vysvětlete, co to ten biosenzor je?
Alexandr Dejneka (oddělení optických a biofyzikálních systémů Fyzikálního ústavu Akademie věd)
No obecný pojem biosenzory se používá pro detekční zařízení, které kombinuje biologickou, složku s fyzikálně chemickým detektorem. V našem případě se jedná o kombinaci biočipu s funkcionalizovným ultrarezistentním povrchem, který je propojen s měřícím systémem fungujícím na piezoelektrickém principu.
Hanka Shánělová (moderátorka)
Když už jsme říkali, že vaše biosenzory reagují na ten virus samotný a ne na protilátky. Tzn. že zjistí nákazu, ještě předtím, než se projeví symptomy?
Alexandr Dejneka (oddělení optických a biofyzikálních systémů Fyzikálního ústavu Akademie věd)
Ano, zařízení je navrženo tak, aby detekovalo pouze samotné částice koronaviru, proto použití biosenzorů k odhalování pacientů bez příznaků vidíme jako velice perspektivní.
Hanka Shánělová (moderátorka)
Ještě mi řekněte, jak přesně by takové, testování vypadalo? To by znamenalo, že by zdravotníci pacientovi museli udělat stěr stejně tak jako u těch klasických testů?
Alexandr Dejneka (oddělení optických a biofyzikálních systémů Fyzikálního ústavu Akademie věd)
No v podstatě námi navržená metoda pracuje se vzorky rozpuštěnými v kapalině, tzn. že se odebere vzorek. A to buď formou stěrů, tělních tekutin nebo může se testovat ii přímo voda. Následně odebraný vzorek přidáme do roztoku, který pak pomocí mikrofluidické cely pouštíme přes povrch našeho biočipu. Jakmile na povrchu zachytí virovou částici, detekujeme to jako změnu signálu. Tzn. že v případě testování pacientů s pomocí klasického stěrů jako má ten vzorek tu výhodu, že se odebírá z místo, kde je nejvyšší koncentrace těch virových částic. Proto samozřejmě tento postup bych zachoval pro testování pacientů, jelikož čím vyšší je koncentrace virového vzorku, tím je doba detekce kratší. Samozřejmě je možné tuto metodu použití pro detekci viru ze stěru z klik, podlah, obleků a například detekci viru v odpadních vodách.
Hanka Shánělová (moderátorka)
Pokud ten biosenzor nezareaguje na virus, je potom možného ho použít znovu a znovu?
Alexandr Dejneka (oddělení optických a biofyzikálních systémů Fyzikálního ústavu Akademie věd)
Ano, jelikož povrch samotnýho bioipu je navržen tak, aby zůstával pořád, čistý, dokud nezachytí virovou, částici, tak ji můžeme používat opakovaně. Jakmile dojde k zachycení samozřejmě se musí vyměnit.
Hanka Shánělová (moderátorka)
Sám jste zmínil, že virus umíte odhalit třeba i z vody nebo třeba ze stěru z obleků. Tohle se dá využít, jak v praxi?
Alexandr Dejneka (oddělení optických a biofyzikálních systémů Fyzikálního ústavu Akademie věd)
No taky k testování prostě. Do jaké míry nějaký objekty jsou zamořeny. K testování obleku, k testování vůbec, no teď jsme zrovna dostali dost zajímavou nabídku na spolupráci při testování odpadních vod, takže to použití je velice široké.
Hanka Shánělová (moderátorka)
Kdyby se touhle metodou, mohlo začít testovat?
Alexandr Dejneka (oddělení optických a biofyzikálních systémů Fyzikálního ústavu Akademie věd)
No snažíme se, aby to bylo co nejdříve. Aktuálně připravujeme první experimenty ve virologických laboratoříchi našich partnerů. Chceme mít první funkční prototyp v řádu několika týdnu. Potom nás čekají poměrně rozsáhlý testy, během kterých budeme ladit citlivost a spolehlivost, abychom to mohli uvést do průmyslu.
Hanka Shánělová (moderátorka)
Když se zmínil tu nabídku na testování podzemní vody, tak to vidíte reálně, přijmete ji ?
Alexandr Dejneka (oddělení optických a biofyzikálních systémů Fyzikálního ústavu Akademie věd)
Určitě jo, určitě. Je to velice zajímavá nabídka a já si myslím, že tato technologie by tam mohla se uplatnit velice efektivně.
Hanka Shánělová (moderátorka)
Co zjistíte?
Alexandr Dejneka (oddělení optických a biofyzikálních systémů Fyzikálního ústavu Akademie věd)
Zjistíme, přítomnost taky těch virových částic v tý vodě, ale ta technologie je docela univerzální. Umíme poladit ten biočip nejenom na koronavir, ale i na jiný nebezpečný látky, toxiny, bakterie atd. Takže z hlediska odpadních vod nebo podzemních vod, ono záleží, jakým směrem půjdeme. Záměr je udělat univerzální čipy, které by detekovaly víc jako možných nebezpečných látek, vírů bakterií atd.
Hanka Shánělová (moderátorka)
Alexandr Dejneka, vedoucí oddělení optických a biofyzikální systému fyzikálního ústavu. Moc vám děkuji za váš čas. Na slyšenou, ať se daří.
Alexandr Dejneka (oddělení optických a biofyzikálních systémů Fyzikálního ústavu Akademie věd)
Na shledanou děkuji.