Projekt tzv. "chytré karantény"
Tomáš PANCÍŘ (moderátor)
Co všechno už se vědcům podařilo zjistit o novém koronaviru? Proč postihuje víc muže než ženy? Jak pokračuje testování možných léků proti nemoci COVID-19? A opravdu projekt takzvané "chytré karantény" dokáže nahradit současná plošná omezení? Dnešním hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny olomoucké lékařské fakulty Marián Hajdúch. Dobrý den, zdravím Vás po telefonu.
Marián HAJDÚCH (ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci)
Dobrý den Vám i posluchačům.
Tomáš PANCÍŘ (moderátor)
Pane řediteli, začněme projektem takzvané chytré karantény, Vy jste členem pracovní skupiny ministerstva zdravotnictví pro chytrou karanténu. Přesně před týdnem jste pro Českou tiskovou kancelář řekl, že se ten projekt může naplno rozjet do konce dubna. Stále to z Vašeho pohledu, tenhleten termín platí?
Marián HAJDÚCH (ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci)
Já myslím, že určitě. Ten projekt se postupně rozbíhá, myslím, že úspěšně najeli vlastně do projektu chytré karantény hygienici, epidemiologové Jihomoravského kraje, Středočeského, teď se přidává Olomoucký, myslím Moravskoslezský a samozřejmě ty věci se postupně rozbíhají, ale věřím tomu, že ten projekt do konce dubna se spustí na celonárodní úrovni.
Tomáš PANCÍŘ (moderátor)
Na druhé straně, původně třeba náměstek ministra zdravotnictví, Roman Prymula, mluvil o dřívějších termínech, konkrétně v tomto pořadu před dvěma týdny říkal, že už po Velikonocích bude plošná karanténa v celé republice, proč to trvá déle? Kde se to zadrhlo?
Marián HAJDÚCH (ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci)
No já myslím, že se to nezadrhlo, ono to začalo reálně dřív, protože Jihomoravský kraj vlastně v tom procesu jede už vlastně myslím tak minimálně týden, pokud se nepletu, to znamená realisticky to začalo vlastně po Velikonocích, nicméně.
Tomáš PANCÍŘ (moderátor)
Ale omlouvám se, že do toho skáču, to už právě pan Prymula mluvil o tom, že by bylo v celé republice po Velikonocích.
Marián HAJDÚCH (ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci)
To je samozřejmě možné, to já nevím úplně přesně, co pan prof. Prymula v tom pořadu říkal, ale ten projekt se úspěšně spouští a já věřím, že bude realizován v dohledné době v plném rozsahu.
Tomáš PANCÍŘ (moderátor)
To znamená, že žádné problémy teď, které by to brzdili, nevidíte?
Marián HAJDÚCH (ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci)
Tak problémy se vyskytují vždycky, zavádíme něco zcela nového, ne úplně jednoduchého z hlediska logistického, ale v podstatě těmi plošnými opatřeními jsme si koupili čas na to, abychom vlastně tyto selektivní opatření mohli zavést, aby v rámci omezování toho onemocnění mnohem víc selektivní a mnohem méně plošší. A to by vlastně měla nám umožnit chytrá karanténa.
Tomáš PANCÍŘ (moderátor)
To je samozřejmě ten hlavní cíl, který se stále opakuje, na druhé straně, není to spíš než reálný cíl, bláhová naděje? Opravdu ta chytrá karanténa, v tom modelu, třeba s využitím těch dat, které přitom od mobilních operátorů budou k dispozici, dokáže efektivně ochránit ty nejzranitelnější skupiny obyvatel?
Marián HAJDÚCH (ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci)
Pane redaktore, chytrá karanténa není jenom o mobilních datech od operátorů, to je velmi malá část, takový střípek, který ale samozřejmě může velmi pomoct epidemiologům, nejen epidemiologům, ale zejména těm infikovaným si vzpomenout, kde se vlastně v posledních dnech nacházeli. Já když jsem si to tak sám, jako kdyby zpětně představoval, jestli bych si vzpomněl, kde a co jsem dělal posledních 5 dnů, tak si myslím, že by to nedopadlo dobře. A určitě taková vzpomínková mapa by mě významným způsobem pomohla si rozvzpomenout, kde jsem se v těch konkrétních dnech nacházel, a zpětně si to člověk pak samozřejmě i umí zodpovědět na to, s kým se v podstatě stýkal, takže toto je jenom jedna část, podstata té chytré karantény je samozřejmě také velmi rychlá, identifikace testování vlastně těch jedinců v krátké době, testování primárních kontaktů, a je to vlastně celý systém i elektronických opatření, kdyby jako kdyby mezi sebou v systému, které mezi sebou lépe komunikují a které vlastně umožňují tu reálnou akci, jako kdyby rychleji, a v podstatě efektivněji.
Tomáš PANCÍŘ (moderátor)
To znamená, že věříte, že ta chytrá karanténa opravdu dokáže nahradit ta plošná opatření.
Marián HAJDÚCH (ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci)
No uvidíme to během několika týdnů, pane redaktore, takže to je věc, která je samozřejmě velmi obtížná, protože dělat plošná opatření jako způsob efektivního omezení šíření nákazy, to jsou samozřejmě věci, které se znají mnoho let, a ví se o nich, že fungují. Pokud se teda dodržují, samozřejmě. Na druhou stranu, ten systém té chytré karantény je hodně založený na nových technologiích, a v podstatě byl odzkoušen v několika málo zemích v poslední době, a v každém případě se ale osvědčil. A já věřím, že pokud se osvědčil třeba v Jižní Koreji, takže se osvědčí i u nás.
Tomáš PANCÍŘ (moderátor)
Já se ptám i proto, že Vy jste před týdnem v tom zmiňovaném rozhovoru pro ČTK řekl, že propojení chytré karantény s blížící se účinnou léčbou nemoci COVID-19, by mohlo umožnit návrat k relativně běžnému životu, to jsou Vaše slova. Chápu z toho dobře, že tedy ta samotná chytrá karanténa nemusí stačit? Že je k tomu potřeba ještě to, aby se blížila účinná léčba?
Marián HAJDÚCH (ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci)
No, víte, spíš to bylo směřováno, to co jsem říkal, směrem k ochraně těch rizikových skupin. A tomu způsobu, jak se vlastně budou rozvolňovat ty jednotlivá opatření. Osobně si myslím, že to je věc, které velmi přispěje existence nějaké efektivní léčby, protože samozřejmě, pokud jste v situaci, kdy víte, že můžete systémem chytré karantény chránit rizikové skupiny, a pokud někdo v té rizikové skupině přesto onemocní, tak máte k dispozici efektivní léčbu, která může zabránit tomu, aby ten člověk na to onemocnění nezemřel, anebo aby se to riziko toho úmrtí velmi významně snížilo. A to si myslím, že je důležitý i psychologický prvek v rozvolňování plošné karantény, který pokud dopadne dobře, tak si myslím, že spoustě ať už psychologicky nebo fakticky v tom rozhodování uleví.
Tomáš PANCÍŘ (moderátor)
Pokud jde o tu efektivní léčbu, tak Vy jste na začátku týdne dával na Twitter odkaz na článek prestižního lékařského časopisu The New England Journal of Medicine, který informoval o výsledcích použití Remdesiviru, tedy toho zkušebního léku nebo možného léku, o kterém se mluví asi nejvíc, u pacientů v programu takzvaného "soucitného použití", klinického zlepšení, podle toho článku, se dosáhlo u dvou třetin léčených, z Vašeho pohledu, dá se z toho usuzovat, že to je opravdu hodně nadějná cesta nebo je to zatím předčasné, to co tam bylo zveřejněno, je natolik nereprezentativní, že zkrátka z toho závěry dělat nejdou?
Marián HAJDÚCH (ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci)
No, víte, je to dobrá zpráva především, tím bych začal, protože je to první taková obsáhlejší studie u toho programu soucitného podání, která byla publikovaná, která byla plně recenzovaná v prestižním časopise. Samozřejmě ta studie má velká omezení, to znamená jednalo se o program soucitného podání, ta studie nebyla nijak kontrolovaná placebem, nebyla zaslepená, a tak dále, to znamená určitě to není studie, na základě které by bylo možno dosáhnout registrace toho přípravku u regulačních autorit. Ale myslím si, že to je určitá forma naděje, že tato cesta pravděpodobně je správná, a já si myslím, že je docela pravděpodobné, že to léčivo skutečně bude u tohoto, u těch nejtěžších forem onemocnění účinné. Současně, ale je třeba říct, že probíhají samozřejmě řádné klinické studie fáze 3, které probíhají ve Spojených státech, probíhají v Číně a do těchto jsou zařazováni pacienti, jsou to studie kontrolované placebem a tyto studie v podstatě by měly být rozklíčované nebo odslepené někdy koncem dubna, počátkem května letošního roku, a budeme mít velmi detailní informace o tom, zda tato léčba účinná je nebo není. Ta studie na tom soucitném podání ukázala ovšem jednu důležitou věc, že vlastně se tam nevyskytly žádné závažné komplikace související s podáním toho léčiva, což samo o sobě je samozřejmě také dobrá zpráva. Možná bych ještě dodal, že jsme vlastně měli nebo máme v podstatě velké štěstí, že takové léčivo se vyskytlo, protože ono bylo původně vyvíjené ke zcela jinému onemocnění, konkrétně vůči ebole. A v podstatě ta stejná molekula jako velmi efektivně vlastně blokuje i replikaci koronaviru, a vlastně díky tomu, že vlastně byla tato léčba tak daleko v klinickém hodnocení, se mohla vlastně dostat do klinického hodnocení a do toho soucitného podání velmi rychle. A to je vynikající, jako kdyby informace, a ukazuje jenom to, jak často je ten výzkum onemocnění komplikovaný a skutečnost, že léčivo skončí na jedné cestě neznamená, že se mu neotvírá cesta, budoucí cesta, u nějakého jiného onemocnění.
Tomáš PANCÍŘ (moderátor)
Vy jste říkal, že tedy ty zásadní studie by měly být zveřejněny někdy na konci dubna nebo na začátku května, dá se odhadnout ze zkušeností s jinými léčivy, jak dlouho, pokud by dopadly pozitivně, jak dlouho od té doby by trvalo než ten lék by byl reálně použitelný třeba v českých podmínkách?
Marián HAJDÚCH (ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci)
No to se těžko odhaduje pane redaktore, bude záviset na spoustě faktorů, ale myslím si, že doba je opravdu mimořádná a to úsilí, které se věnuje do výzkumu, do vývoje, do diagnostiky, do léčby, do karanténních opatření, je zcela mimořádné. A já věřím tomu, že pokud to dopadne dobře, tak ty regulační autority dají velmi, projednají povolení toho léčiva ve zrychleném podání, pravděpodobně primárně ve Spojených státech, ale zřejmě paralelně pojede řízení na Evropské lékové agentuře a lze předpokládat, že dost možná i během několika měsíců by mohlo být dostupné. Včetně České republiky.
Tomáš PANCÍŘ (moderátor)
Ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny olomoucké Lékařské fakulty, Marián Hajdúch je dnešním hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Pane řediteli, vraťme se z Ameriky do České republiky nebo na Moravu, vaše olomoucké pracoviště je zapojené do testování na nový koronavirus, v rozhovoru pro Mladou frontu DNES na začátku tohoto týdne jste říkal, že máte větší kapacity, než kolik vzorků k vám aktuálně přichází. Jak velká ta rezerva je?
Marián HAJDÚCH (ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci)
No, ta rezerva v tuto chvíli, ta rezerva je variabilní, my dostáváme, například o Velikonocích jsme měli minimální počet vzorků, protože samozřejmě odběry vázly, v tuto chvíli máme myslím kolem 400 nebo 500 vzorků denně, které v podstatě zpracováváme a vydáváme výsledky. A tato kapacita, naše celková kapacita, kterou asi jsme schopni naplnit, je kolem tisíce vzorků denně.
Tomáš PANCÍŘ (moderátor)
To znamená, že jste někde na polovině. Není to škoda? Jinými slovy, nemělo by být cílem otestovat co nejvíce lidí, když už tedy ta kapacita je k dispozici?
Marián HAJDÚCH (ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci)
Jistě, já bych řekl, že od začátku té epidemie, od počátku března, zase prakticky z nulových čísel jsme se dostali včera asi na 8400 pacientů, kteří byli souběžně otestováni, nebo vzorků, které jsou teď otestovány, což je neuvěřitelné číslo a všem laboratořím patří skutečně poděkování za obrovskou práci, kterou vlastně odvádějí. A to skutečně ve dne i v noci, protože celá řada těch laboratoří jede minimálně v dvoj nebo dokonce v trojsměnném provozu. V současné době, díky tomu, že se vlastně rozvolnily kritéria pro zařazení těch laboratoří do testování, tak se tam přihlásilo značné množství pracovišť, které disponují narůstající kapacitou. A tato narůstající kapacita v tuto chvíli není kompenzována, jako kdyby dostatečným množstvím vzorků, které se odebírají. Ten převis té kapacity nad reálnou jako kdyby poptávkou, odhaduji, že je kolem 25 %, ale já si myslím, že to je zdravé číslo, protože je potřeba si uvědomit, že nám nabíhá zítra karanténa, a je potřeba mít alokované určité kapacity na to, abychom byli schopni toto testování provádět ve velmi krátkém čase a rychle vydávat výsledky. Současně si myslím, že v nějaké dohledné době je dost dobře možné, že dojde ke změně těch indikačních kritérií, a že k vyšetření se bude indikovat větší počet jedinců.
Tomáš PANCÍŘ (moderátor)
Příští týden by v některých oblastech České republiky mělo začít také plošné testování vybraného vzorku populace. I na tom se bude Vaše pracoviště podílet?
Marián HAJDÚCH (ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci)
Na tom se bude podílet větší počet pracovišť, my momentálně, se finalizují protokoly a další záležitosti, a veřejnost o tom bude informovaná separátním způsobem v příštím týdnu, takže bych to nerad dál komentoval v tuto chvíli.
Tomáš PANCÍŘ (moderátor)
Přesto, ale na jednu věc ještě se zeptám, protože v médiích se objevily určité pochybnosti, jestli ty testy, které mají být používány, jsou stoprocentně spolehlivé, jestli vlastně stoprocentně dají vědět, že ten člověk, který se toho průzkumu zúčastní, je nebo není pozitivní, Vy jste přesvědčen, že jsou dostatečně spolehlivé?
Marián HAJDÚCH (ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci)
Pane redaktore, v medicíně nemáte stoprocentního nic, v životě málokdy, a myslím si, že ty testy mají přiměřenou senzitivitu a specificitu, která koneckonců byla posouzena regulačními autoritami, a já v tuto chvíli nemám data, na základě kterých bychom jejich věrohodnost mohli zpochybňovat. My se samozřejmě paralelně snažíme teda otestovat a ověřit i v našich laboratořích, ale myslím si, že pro účely této studie je jejich použití vhodné.
Tomáš PANCÍŘ (moderátor)
To znamená, že nehrozí, že by z té studie vzešla sice na pohled přesná čísla, ale ve skutečnosti neodpovídající?
Marián HAJDÚCH (ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci)
Jaká čísla by jste si představoval, aby vznikla, z takové studie?
Tomáš PANCÍŘ (moderátor)
Já se vás ptám, protože tak, jak jsem četl některé názory, tak objevují se v tom směru, že pokud není jasná spolehlivost toho testu, tak potom vlastně nejde pracovat tolik s tím výsledkem, že pokud by třeba chybovost těch testů byla 10 %, potom z toho testování vyšlo, že je nakažených třeba, nebo že tou nemocí prošlo třeba 10 % populace, tak v podstatě celých těch 10 % je v rámci té chyby a nikdo nemůže vědět, jestli reálně je to 0 nebo těch 10 %.
Marián HAJDÚCH (ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci)
Pane redaktore, myslíte, že by byl zásadní rozdíl v tom, zda populace je vlastně, ta komunitní imunita v populaci je 0 nebo 10 %? V obou případech by to znamenalo, že ta komunitní imunita je velmi nízká. A samozřejmě velký rozdíl by byl zda to je 0, 10 % a nebo 50 %. A to je určitě citlivost, kterou ty testy jednoznačně zachytí, ale myslím si, že jsou mnohem citlivější i hodnoty pod 10 %, které je možné určit poměrně s velkou přesností.
Tomáš PANCÍŘ (moderátor)
Ředitel Útavu molekulární a translační medicíny olomoucké lékařské fakulty Marian Hajdúch zůstává dnešním hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Já se ještě jednou vrátím k Vašemu týden starému rozhovoru pro Českou tiskovou kancelář, Vy jste tam mimo jiné řekl i to, že nový koronavirus vědce stále překvapuje svým biologickým chováním. Co jsou pro Vás ta největší překvapení v tomto směru?
Marián HAJDÚCH (ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci)
No, těch překvapení bude asi víc, v první řadě bych řekl, že mně osobně teda překvapuje to, že postihuje preferenčně určité populace lidí, a to, že vlastně mladí jedinci, zejména děti, jsou určité infekci relativně odolní, to neznamená, že se nemůžou infikovat, znamená, chtěl jsem tím říct, že nemocný má lehký průběh, často asymptomatický, a naopak, vlastně starší jedinci jsou nemocí velmi významně zasaženi, a to dokonce preferenčně muži, takže toto je, taková věkové distribuce je poměrně neobvyklá, samozřejmě překvapujících věcí je mnohem víc, ať už je to v podstatě odolnost vůči zevnímu prostředí, způsob šíření, vazba na komunitní přenosy a podobně.
Tomáš PANCÍŘ (moderátor)
Když to vezmu postupně, tak začnu třeba tou genderovou nekorektností, když to tak řeknu, toho koronaviru, podle statistik postihuje citelněji muže než ženy, Váš kolega, prorektor pražské Karlovy univerzity Jan Konvalinka včera ve vysílání Českého rozhlasu plus prozradil, že Vy jste přišel v tomto směru se zajímavou hypotézou, kterou teď testujete. Prozradíte, jaká je ta hypotéza? Proč podle Vás tenhle ten rozdíl může být?
Marián HAJDÚCH (ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci)
Prozradím, ve chvíli, když ta hypotéza bude ověřená. Zatím tomu tak bohužel není.
Tomáš PANCÍŘ (moderátor)
To znamená nemůžete ani naznačit, kam Vaše myšlenky směřují, co vlastně, a jakým způsobem třeba teď ověřujete?
Marián HAJDÚCH (ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci)
Nerad bych naznačoval, já mám rád, když věci jsou v podstatě potvrzené, a v tuto chvíli na té hypotéze velmi intenzivně pracujeme, a ve chvíli, když bude potvrzená, tak o to, co se především budeme snažit, je ji jako slušným způsobem odpublikovat, tak, aby prošla recenzním řízením, které je velmi důležité ve vědecké práci, aby se na vaše názory a výsledky a hypotézy, díval i také někdo jiný, a věřím, že ve chvíli, když bude tato práce přijata do publikace, tak o tom budeme veřejnost neprodleně informovat.
Tomáš PANCÍŘ (moderátor)
Kdy předpokládáte, že s tím ověřováním té hypotézy můžete být hotoví?
Marián HAJDÚCH (ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci)
Doufám, že to bude letos.
Tomáš PANCÍŘ (moderátor)
To znamená, že to může být třeba až ke konci roku?
Marián HAJDÚCH (ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci)
Samozřejmě. Není to tak jednoduché, protože v současné době je obrovské množství dodávek chemikálii, běžného spotřebního materiálu, které ke své vědecké práci potřebujeme, velmi významně zpožděná, a vědecká práce často nás přivede do situací, které nejsme schopni odhadnout, nepočítáme s nimi, věci jsou obvykle složitější než se zdají na první pohled a toho času, který potřebujeme k tomu, abychom práci dokončili, může být mnohem víc, než si na začátku myslíme.
Tomáš PANCÍŘ (moderátor)
Váš kolega Konvalinka včera ve vysílání Českého rozhlasu plus říkal, že kdyby se ta Vaše hypotéza potvrdila, tak by byla extrémně zajímavá. Můžete alespoň naznačit v čem? Jestli by to mohlo znamenat třeba průlom v léčení toho onemocnění COVID-19?
Marián HAJDÚCH (ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci)
Spíš bych řekl v prevenci.
Tomáš PANCÍŘ (moderátor)
Takže v prevenci by to mohlo mít zásadní dopad?
Marián HAJDÚCH (ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci)
Mohlo.
Tomáš PANCÍŘ (moderátor)
Ještě k té, řekněme nekorektnosti toho nového koronaviru. Ta nekorektnost je jak genderová, ale podle některých studií to vypadá, že také rasová, že třeba v Americe postihuje citelněji černochy, prof. Roman Prymula před týdnem mluvil o tom, že jsou rozdíly i mezi jednotlivými evropskými národy, máte pocit, že to je podložené? Že opravdu to tak může být, že můžeme být třeba ve výhodě oproti jihoevropským národům?
Marián HAJDÚCH (ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci)
Víte, to je věc, která se bude muset podstatným způsobem prověřit. Protože ty rozdíly mezi námi nejsou jenom genetické, rasové, ale jsou zejména společenské, a například typicky ty jižní národy žijí zcela jiným komunitním životem než třeba jsme zvyklí my, a také myslím, že se v případě infekčních onemocnění může velmi významně podílet na rychlosti a způsobu šíření té infekce. I na expozici těch rizikových skupin, takže jsou tam velmi významné rozdíly a bude potřeba v budoucnosti rozdělit, jaký je podíl biologie, genetiky a jaký je podíl vlastně společenských faktorů a sociálních faktorů, které se na tom onemocnění podílejí. To je skutečně velmi těžké v tuto chvíli odhadnout. Často to dopadne úplně jinak než si myslíme. Tady bych Vám uvedl možná příklad, je docela známý, toho, že ve Spojených státech byly historicky velmi špatné výsledky léčby karcinomu prsu u Afroameričanů. A spekulovalo se hodně o tom, že to souvisí s nedostupností péče, a tak dále, ale ukázalo se, že to není pravda, že je za tím skutečně biologie a genetika, že vlastně od této skupiny obyvatel se nachází specifické genetické změny nádoru mnohem častěji, které znamenají nepříznivou prognózu. A naopak třeba v asiatské populaci má trend rakoviny plic některé velmi příznivé mutace, které způsobují, že jejich nádory odpovídají na specifický typ léčby mnohem lépe než před například naši populaci, takže tyto změny tam skutečně existují, je potřeba je brát v úvahu klinických studiích, v dalších terapeutických a rozhodovacích algoritmech, ale myslím si, že v tuto chvíli v případě nemoci COVID-19, dostatek informací ještě nemáme.
Tomáš PANCÍŘ (moderátor)
Ještě jedna věc, na poslední minutu našeho rozhovoru, k novým studiím ohledně šíření koronaviru, šéf Virologického institutu při univerzitě v německém Bonnu prezentoval studii, že se v podstatě podle něj nejde koronavirem nakazit v obchodě nebo v kadeřnictví, na druhé straně existuje hojně citovaná americká studie, že třeba na plastu ten koronavirus je aktivní až 3 dny. K čemu z toho se Vy přikláníte? Jak nakažlivý ten virus, podle Vás, reálně je?
Marián HAJDÚCH (ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci)
No, já si myslím, že to je, nepřikláněl bych se ani na jedné z těch stran zcela, řekl bych, že to, co je jednoznačně popsané jako přenos té infekce, je v podstatě kapénkovou infekci. To znamená pokud i, já věřím, že i v obchodě nebo v kadeřnictví se můžete nakazit kapénkovou infekci, ale pokud například ta kadeřnice má roušku nebo nejste s ní v přímém kontaktu, tak k tomu nakažení nemusí skutečně dojít.
Tomáš PANCÍŘ (moderátor)
Říká dnešní host Dvaceti minut Radiožurnálu. Já Vás bohužel musím přerušit, Marián Hajdúch, na slyšenou někdy.
Marián HAJDÚCH (ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci)
Na slyšenou, děkuji Vám.